Nové označení soudů.Dr. Karel Gerlich (Brno).Dnem 15. března t. r. vstoupil v platnost zákon z 9. listopadu 1928 č. 201 Sb. z. a n. o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví. Zákon tento znamená zase nový krok k zjednodušení naší soudní organisace а k unifikaci civilního řízení soudního v zemích historických a na Slovensku i Podkarpatské Rusi. Nezabývá se sice podstatou věci, ale zjednodušuje aspoň zevně, v názvech soudů.Zákon tento platí pro území celé republiky a stanoví pro všechny řádné soudy civilní a občanské soudy trestní nově jednotné označení: krajský soud, jde-li o sborový soud prvé stolice, a vrchní soud, jde-li o sborový soud druhé stolice. Názvy nejvýššího soudu a okresních soudů zůstávají. K uvedeným názvům soudů krajských a okresních připojuje se ještě další označení, vykonávají-li výhradnou pravomoc ve věcech civilních (na př. okresní soud civilní pro vnitřní Prahu, okresní soud civilní pro Brno-město, krajský soud civilní v Brně), exekučních (okresní soud exekuční v Praze), trestních (krajský soud trestní v Praze, krajský soud trestní v Brně, okresní soud trestní v Brně) nebo obchodních (krajský soud obchodní v Praze, okresní soud obchodní v Praze). Ježto zákon platí i na Slovensku a Podkarpatské Rusi, máme nyní též krajský súd v Bratislavě, Užhorode, vrchný súd v Bratislavě a Košicích atd. Toto zavedení jednotných názvů jest jistě velmi výhodným zjednodušením a usnadněním úředního styku, neboť dosavadní značná pestrost označení soudů byla začasté příčinou nesprávného adresování i častých omylů a z nich plynoucí škody stran.Dosavadní označení soudů spočívalo na řadě zákonů z různých, ponejvíce starších dob. § 48 zákona o soudní organisaci z 27. listopadu 1896 č. 217 ř. z. ponechal v platnosti názvy soudů podle nejvyšš. rozhodnutí ze 14. září 1852 o sborových soudech prvé a druhé stolice (vyhlášeného minist. nařízením z 19. ledna 1853 č. 10 ř. z.), kterým stanoveny názvy krajských, a vrchních zemských soudů, a podle zákona z 11. června 1868 č. 59 ř. z. o organisaci soudů okresních. Označení soudů obchodních upraveno § 8 cit. nejv. rozhodnutí. Dosud jediný náš soud exekuční v Praze byl zřízen vlád. nařízením z 26. srpna 1926 č. 165 Sb. z. а n., vydaným na základě zákona z 15. října 1925 č. 213 Sbírky, kterým se upravuje soudnictví v hlavním městě Praze. Pokud jde o Slovensko, tu označení soudů okresních, sedrie (soudní stolice) a soudní tabule nebyla sice zákonem zavedena, nicméně ve skutečnosti se užívají a také §§ 54 a 55 obč. s. por. (zák. čl. 1/1911) jich v ustanoveních o vnitřní soudní organisaci používají. Všechny uvedené předpisy pozbývají novou úpravou zákona č. 201/1928 platnosti. Zákon ten však výslovně v § 15 (1) ustanovuje, že všeobecné předpisy organisační jakož i všeobecné předpisy o příslušnosti soudů v civilních právních věcech a v záležitostech trestních se tímto zákonem nemění.Zároveň upravuje nový zákon tituly soudců, které jsou »soudce« pro soudce druhé skupiny bez funkčního služného a »okresní soudce, soudní rada a vrchní soudní rada« pro soudce v 7. až 5. stupnici funkčního služného. Tituly presidentů, vicepresidentů, jakož i radů nejvyššího soudů zůstávají. Novinkou jsou tituly prokurator a vrchní prokurator pro přednosty státních zastupitelství a vrchních státních zastupitelství. Titul generálního prokuratora zůstává, zrušuje se však titul »generální advokát«, na jehož místo nastupuje titul »náměstek generálního prokurátora« pro úředníky generální prokuratury na služebních místech systemisovaných v 3. stupnici funkčního služného.Novou zákonou tuto úpravu pojmenování soudů nám přinesla chystaná reforma a unifikace civilního řízení soudního.1) Nezůstala na ní však bez vlivu ani reforma veřejné správy provedená organisačním zákonem č. 125/1927. Míním tím zejména odstranění pojmenování »zemský« z názvů soudů. Při sborových soudech prvé stolice šlo již jen o historickou reminiscenci, takže jest přizpůsobení ostatním soudům a skutečnému stavu zcela na místě. Překvapuje však poněkud při sborových soudech druhé stolice, jimž název vrchní »zemský« soud nebyl ponechán, ačkoliv pojmenování »zemský« v názvech jiných úřadů i kromě zemských úřadů (politických) zůstalo (na př. zemské finanční ředitelství, zemské vojenské velitelství). Stalo se tak zřejmě pod vlivem nové organisace správy dle zemí, protože na Slovensku a Podkarpatské Rusi se obvody soudních tabulí v Bratislavě a Košicích a na jich místa nastupujících vrchních soudů nekryjí s územím země Slovenské a Podkarpatoruské.2) Touto novelou dotklo se sice zákonodárství organisace soudní jen na povrchu, nepouštějíc se vůbec do řešení vlastních otázek organisačních. Přesto však znamená reformu dosti značnou a určitý pokrok v právní unifikaci.3) Doufejme, že také konečná kodifikace civilního řízení soudního nedá již na sebe dlouho čekali a že tímto zákonem učiněn byl první krok k praktickému jejímu provádění.Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona (senátní tisk 601/1928) sice uvádí, že v rámci úpravy úřednických titulů prováděná úprava titulů soudcovských vyžaduje též úpravy pojmenování soudů, aby tituly pokud možno nejvíce vystihovaly vykonávanou funkci, a proto že do osnovy byla zahrnuta též ustanovení o jednotném označení soudů. Z tohoto odůvodnění osnovy ale nelze snad dovozovati, že opravdu unifikace soudního názvosloví v republice byla provedena jen jaksi mimochodem při úpravě úřednických titulů všech kategorií.Také důvodová zpráva odůvodňuje název »vrchní soud« podobným způsobem. Kromě toho ještě uvádí nevhodnost názvu »vrchní zemský soud« pro sborové soudy druhé stolice, nepodrží-li se označení »zemský« pro sborové soudy stolice prvé.Není proto bez zajímavosti, že důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona z 19. ledna 1928 č. 23 Sb. (sen. tisk 123/1926) prohlašovala, že úprava oním zákonem provedená jest poslední částečnou úpravou před konečnou unifikací. Avšak proti úmyslu ministerstva spravedlnosti vyšla ještě v tomtéž ročníku Sbírky zákonů novela další.