Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 1 (1919). Praha: Ministerstvo sociální péče, 623 s.
Authors:
Část úřední

Zákony, nařízení, výnosy.
Odbor II.
Péče o válečné invalidy.


Nařízení vlády republiky Československé ze dne 23. července 1919, čís. 424, o zřízení a správě „Státního podpůrného fondu Československých invalidů.
(Vyhlášeno v částce LXXXVIIL, sb. z. a n. dne 30. července 1919).
Na základě zákona ze dne 24. července 1917. č. 307 ř. z., nařizuje se toto:
§ 1.
Ministr sociální péče se zmocňuje, alby jménem republiky Československé převzal správu podílu jmění „Fondu válečné péče císaře a krále Karla“ ve Vídni, jenž připadne Československé republice.
§ 2.
Z podílu tohoto utvoří se pro oblast republiky Československé zvláštní fond pod názvem „Státní podpůrný fond československých invalidů, jenž jest právní osobou a na nějž přecházejí všechna práva nabytá. „Fondem válečné péče císaře a krále Karla“ v oblasti Československé republiky — zvláště pokud jde o nemovitě věci.
§ 3.
Ministr sociální péče jest oprávněn, tento „Podpůrný fond československých invalidů“ pravoplatně zastupovati, obzvláště jest oprávněn jménem uvedeného fondu nabývati práv, -vydá vat i závazná prohlášení i pro účely veřejných knih určená a přejímati povinnosti, pokud se týkají válečných poškozenců, příslušných do Československé republiky i nemovitosti, ležících v Československé republice.
Dále jest ministr sociální péče oprávněn, rozhodovati o způsobu používání tohoto fondu ve prospěch válečných .poškozenců.
§ 44.
Zákaz zcizení a zatížení ve smyslu § 14. cis. nařízení ze dne 19. března 1916, č. 69 ř. z. (III. dílčí novela všeob. obč. zák.), zápisem do veřejných knih vůči třetím osobám působivý, může se založiti i ve prospěch „Podpůrného fondu československých invalidů“.
§ 5.
Nařízením tím pozbudou platnosti všechny dosavadní předpisy, pokud jemu odporují.
§ 6.
Nařízení foto nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministru sociální péče se ukládá, aby je provedl.
Tusar v. r.
Švehla v. r. Staněk v. r..
Dr. Veselý v. r. Dr. Heidler v. ľ.
Dr. Winter v. r. Houdek v. r.
Stříbrný V. r. Habrman v. tr.
Dr. Horáček v. r. Prášek v. r.
Hampl v. r. Nařízení vlády republiky Československé ze dne 17. října 1919, čís. 561 o organisaci péče o válečné poškozence.
(Vyhlášeno v částice CXV. sb. a n. dne 25. října 1919).
Podle zákona ze dne 8. dubna 1919 č. 199, Sb. z. a n. o organisaci péče o válečné poškozence, nařizuje se toto:
§ 1.
Zemské úřady. '
K účelnému provádění úkolů, v § 3 zákona ze dne 18. dubna 1919, č. 199 Sb. z. a n., pod č. 1 a 3 až 7 uvedených, zřizují se tyto zemské úřady:
a) „Zemský úřad pro péči o válečné poškozence“ v Praze pro celé Čechy.
b) „Zemský úřad pro péči „o válečné poškozence“ v Brně pro Moravu a Slezsko a
c) „Zemský úřad pro péči o válečné poškozence“ pro Slovensko, jehož definitivní sídlo bude pozdějším nařízením určeno.
Úřady tyto jsou povinny prováděli péči o válečné poškozence, pokud jsou příslušníky Československé republiky a pokud, bydlí v území jich působnosti.
Při pečování o příslušníky Československé republiky (bydlící mimo území Československé republiky použijí právní pomoci příslušných zástupců Československé republiky v dotyčném státě.
§ 2.
Okresní úřady.
Pro obvod jednotlivých politických okresů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, případně pro obvody jednotlivých služnovských úřadů na Slovensku zřizují se „Okresní úřadovny pro péči o (válečné poškozence“ v sídle okresní politické správy, případně služnovského úřadu.
Působnost „Okresních úřadoven pro péči o válečné poškozence“, sídlících v městech statutárních, vztahuje se i na obvod těchto měst.
Dobu, kdy jednotlivé okresní úřadovny zahájí svoji činnost, určí ministr sociální péče.
§ 3.
Okresní úřadovny jsou výkonnými orgány zemských úřadů, jímž podléhají ve všech osobních, a věcných záležitostech.
Úkolem okresních úřadoven jest, aby pečovaly buď přímo o válečné poškozence, pokud bydlí v okrsku jich působnosti nebo prováděly příkazy zemských úřadů.
§ 4.
Veškeré veřejné úřady jsou povinny ve věcech týkajících se oboru působnosti zemských a okresních úřadů pro péči o válečné poškozence, případně žádanou podporu jim poskytnouti.
§ 5.
Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedením jeho pověřuje se ministr sociální péče v dohodě s ministry vnitra, Národní obrany, financí, školství a národní osvěty, a zdravotnictví a tělesné výchovy.
Tusar v. r.
Švehla v. r. Staněk v. r.
Dr. Beneš v. r, Prášek v. r.
Sonntag v. r. Dr. Winter v. r.
Dr. Veselý v, r. Dr. Неdler v.· r.
Habrman v. r. Dr. Franke v. r.
Klofáč v. r. Hampl v. r.
Houdek v. r. Nařízení vlády republiky československé ze dne 29. října 1919, čís. 575, o sčítání (soupisu) válečných poškozenců československých v cizině a o sociálně-lékařských prohlídkách československých invalidů v cizině.
(Vyhlášeno v částce CXXI. sb. z. a d. dně 5. listopadu 1919).
Na základě § 3. zákona ze dne 8. dubna 1919, čís. 199 Sb. z. а n., nařizuje se toto:
§ 1.
Diplomatickým a konsulárním zastupitelstvům. Československého státu v cizině se ukládá, aby provedla soupis válečných poškozenců (§ 1 zákona ze dne 8. dubna 1919, č. 199 Sb. z. a n.), kteří jsou státními příslušníky Československé republiky a bydlí v obvodu jejich úředního Okrsku.
§ 2.
Českoslovenští váleční invalidé bydlící v cizině (§ 1, lit. a) zákona ze dne 8. dubna 1919, č. 199 Sb. z. a n.) — vyjímajíc gážisty a déle sloužící mužstvo — budou k poukazu diplomatických a konzulárních zastupitelstev prohlédnuti příslušnými úředními (vyslaneckými, konsulárními) lékaři československého státu neb lékaři cizozemské veřejné služby zdravotní, aby zjednán byl podklad pro zjištění stupně snížení výdělečné jejich schopnosti.
§ 3.
Lékařské posudky (§ 2) jest předložiti sociálně-lékařské zemské komisi v Praze, zřízené podle nařízení ze dne 23. dubna 1919, č. 224 Sb. z. a n.
Zemská komise v Praze bude v těchto. případech rozhodovati o stupni neschopnosti válečného invalidy k výdělku v procentech přímo s konečnou platností, vyžádavši si po případě odborný lékařský posudek.
§ 4.
Nález komise bude doručen válečnému invalidovi prostřednictvím příslušného diplomatického neb konsulárního zastupitelstva Československého státu.
§ 5.
Nařízení toto nabývá účinnosti dnům vyhlášení; provedením jeho pověřuje se ministr sociální péče a ministr zahraničních věcí.
Tusar v. r
Švehla v. r. Prášek v. r.
Dr. Beneš v. r. Dr. Heidler v.· r.
Sonntag v r. Dr. Winter v. r.
Dr. Veselý r. r. Dr. Franke v. r.”
Habrman v. r. Hampi v_ r.
Klofáč v. r. Houdek v, r.
4 Příloha 1. k nařízení č. 575 Sb. z. a n.
Dotazník o poměrech válečného invalidy.
1. Jméno (křestní, rodné, event.. přezdívka) :
2. Datum narození
3. Řeč mateřská
4, Bydliště: Stát: Země: Polit.: okres:
Obec: 'Ulice: čp.:
5. Příslušnost: Země: Polit. okres:
Obec:
6. Zaměstnání před utrpěním invalidity: --·
(školní vzdělání) :
7. Svoboden, ženat, ovdovělý?
8. Kolik má dětí а v jakém věku? (z nich zaopatřených?)
9. Nynější zaměstnání:
10. U kterého sboru sloužil a v jaké hodnosti?
(jaké úkony vojenské a kde konal?)
11. Poraněn nebo onemocněl kde a jakým způsobem?
12. Ošetřován posledně v nemocnici, kde a v které době?
Školen, kdy a kde?
13. Trvalé následky poranění nebo onemocnění:
14. Superarbitrován, kde a kdy? (kolik % invalidity?)
15. Přání a poznámky (válečného invalidy pro jeho příští povolání a zaměstnání:
16. Poznámka:
Příloha 2. k nařízení č. 575 Sb. z. a n.
Dotazník o poměrech pozůstalých po státních občanech Československé republiky, kteří následkem válečné služby vojenské (vojenských úkonů válečných) zemřeli neb ve válce se stali nezvěstnými.
3. Jméno (křestní, rodné, event. přezdívka):
2. Jméno zemřelého neb nezvěstného manžeta [otce,1) syna2)]
3. Zemřel, kdy a kde? (Nezvěstný od kdy?)
Bezprostřední příčina úmrtí:
4. Poslední bydliště před úmrtím (před dobou od kdy nezvěstným)
5. Příslušnost: a) zemřelého (nezvěstného) :
b) manželky (dítek, rodičů) zemřelého neb nezvěstného:
6. U kterého oddílu (vojska sloužil a v jaké hodnosti?
(Jaké úkony vojenské a kde konal?
7. Datum sňatku zemřelého (nezvěstného) :
8. Datum narození manželky (dítek, rodičů) zemřelého neb nezvěstného:
9. Data úředních výměrů, na. jichž základě pobírají manželka (dítky, rodiče) zemřelého neb nezvěstného:
a) vyživovací příspěvky:
b) příplatky dle zákona z 28. března 1918, č. 119 ř. z.:
c) vdovskou pensi (vychovávací příspěvky)
10. Nynější zaměstnání manželky (dítek, rodičů) zemřelého neb nezvěstného:,
11. Poznámka: U dítek jméno a bydliště poručníka s údajem úřadu poručenského:
  1. Jedná-li se o sirotky zemřelého (dítky nezvěstného),*
  2. Jedná-li se o rodiče zemřelého (nezvěstného).**
Citace:
Péče o válečné invalidy. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 6, s. 167-170.