Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 1 (1919). Praha: Ministerstvo sociální péče, 623 s.
Authors:

Z Národního shromáždění republiky Československé:1


Vládní návrh zákona o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských
zmocňuje ministra sociální péče, aby nařízením určili: 1. že mohou býti děti do 14 let dány a přijaty do cizí péče, po případě i dále v ní ponechány, jen z odvolatelným povolením orgánu k tomu ustanoveného ; 2. jak se má dozírati na tyto děti, jakož i na děti nemanželské do 14. let v péči vlastních rodičů a jak děti ty míti v patrnosti. Osoby, pověřeni dozorem na «děti ty měly by právo prohlížeti byty pěstounů nebo rodičů, jakož i děti samy, žádati, od pěstounů, rodičů a členů jejich domácnosti zprávy o dětech a podrobovati děti lékařské prohlídce. Přestupky tohoto zákona budou trestány politickými správami I. stolice pokutou do 1000 korun, nebo vězením do jednoho měsíce. Orgány samosprávné jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.
Podle podrobných dat důvodové zprávy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v posledních letech velmi se snížil přirozený přírost obyvatelstva a to jednak úbytkem porodů, jednak jemu neúměrným, příliš nepatrným poklesem celkového počtu úmrtí, takže v roce 1917 zemřelo tu o 616412 lidí více, než se jich narodilo. A mezi zemřelými bylo 23217 dětí do jednoho roku. Snahy o zvýšení počtu porodů tříští se o překážky téměř nepřekonatelné, ale boj proti úmrtnosti, hlavně úmrtnosti dětí malých má v četných státech výsledky pozoruhodné. Největší procento dětí umírajících v útlém věku připadá na děti v cizí péči a na děti nemanželské, ať už jsou (V péči vlastních rodičů, nebo v péči lidí cizích. Je pak smutná skutečnost, že právě lidé, žijící v poměrech nuzných, kteří často sami jsou hojně obdařeni dětmi, berou si cizí děti na opatrování, stravu a byt, aby tím zlepšili své příjmy. Škody, které dětem u takových lidí vznikají, ]sou tím větší, čím je dítě mladší. Jsou to hlavně děti původu nemanželského, jichž údělem jest taková cizí péče. Nemanželské děti dokonce i v péči vlastních rodičů bývají někdy vydány nebezpečí, když jsou pokládány pouze za obtížné břemeno. Poměry těchto dětí vyžadují proto úřední úpravy. Přiměřená nařízení vydána byla již v některých státech cizích (ve Francii roku 1874, v Anglii 1872 lai 1897, v Dánsku 1888, dále ve Švýcarsku, v Prusku, Bavorsku, Bádensku, Würtenbersku, Hesensku, Sasko-Wýmarsku, Sasko-Altenbursku, v Šaumburk-Lippe, Lubeku, Hamburku). V Uhrách pojata některá všeobecná ustanovení do článku XIV. zákona z r. 1876 a podrobné předpisy vydány byly pro jednotlivé komitáty. V bývalém Rakousku mělo pouze Štýrsko zemský zákon z r. 1896 o ochraně dětí do dvou let, umístěných v cizí péči za plut. Mimo to do první částečné novely k obecnému občanskému zákonu ze 14. října 1914, č. 276. ř. z., pojata byla ustanovení, že poručenským radám může býti svěřen také dozor na děti do 14 let, Vlané soukromníkům na stravu a ošetřování a že oprávnění, přijímati cizí děti do péče, může býti učiněno závislým na svolení poručenské rady; avšak prováděcí nařízení o poručenských radách vydáno nebylo, pročež k této úpravě vůbec nedošlo. A tak pouze malá část dětí nemanželských a dětí v cizí péči požívá jakési ochrany generálním poručenstvím, zavedeným podle § 54. prvé části novely k občanskému zákonu a podle nařízení ministra spravedlnosti z 21. června 1916, č. 195. ř. z. Je tedy třeba u nás úřední úpravu teprve provésti. Ovšem není při tom možno, aby zákon upravoval všechny podrobnosti, neboť účelná úprava musí dbáti místních poměrů a vhodných zařízení, které se měnívá jí. Proto navrhovaný zákon zmocňuje ministra sociální péče, aby v naznačených mezích určil podrobná ustanovení nařízením. Návrh zákona zasahuje v celku na ochranu dětí v cizí péči hlouběji, než jak to činí podobná zákonná ustanovení cizí. Nečiní se rozdílu, je-li dítě mimo domácnost svých rodičů v péči příbuzných, či zcela cizích lidí, přijímá-li se dítě do péče za plat či zdarma. Také k odevzdání dítěte do cizí péče bude třeba povolení; tím má býti Zabráněno tomu, aby byly děti lehkomyslně odevzdávány do cizí péče, hlavně, aby tak nečinily nemanželské matiky, které by mohly míti bez obtíží (třebas za mírné podpory, snadno dosažitelné) dítě u sebe a jemu poskytnout! dostatečné výživy (zvláště kojencům výživy mateřským mlékem) i slušné výchovy. Jako orgány, ustanovené k vydávání potřebného povolení a organisování dozoru, vyhlédnuty jsou předně okresní komise pro péči o mládež (v Čechách), sirotčí spolky (na Moravě a ve Slezsku) a organisace jim na roveň postavené, podle potřeby i jiné vhodné organisace pro péči o mládež a městské úřady (pro ochranu dětí i pro péči o mládež. Úkol tento bude svěřen ovšem jen orgánům naprosto spolehlivým, které se k tomu hodí svým složením a svou správou; volbou jejich pověřeny budou Zemské správy politické. Také orgány ty mají býti podřízeny jakémusi státnímu dozoru a ministerstvu sociální péče má býti umožněno, aby toto jejich úřední pověření kdykoliv odvolalo. Pouze tam, kde by takových vhodných organisací pro péči o mládež nebylo, přijmou úkol tento prozatím okresní »právy politické. Dozorčí osoby, mají býti podle potřeby honorovány, což bude umožněno přiměřenými státními subvencemi. Soustavný dozor na děti v cizí péči a děti nemanželské, závisí na přesné jejich evidenci, neselhávající při žádné změně místa pobytu; úprava evidence je proto nezbytná a zmocněni tímto zákonem dané vztahuje se také na ni.
7. června 1920.
(Posl. sněmovna N. s. R. Č. I. vol. obd., 1. zas. Tisk. 30.)
  1. Soc. revue, alby informovala pokud možno o veškeré práci sociálně politické ve státě Československém, bude přinášeti i zprávy o předlohách vládních, poslaneckých návrzích a interepelacíh oboru toho. Rozsah její nedovoluje ovšem otiskovati per extensum; podá proto jenom stručný, ale dostatečně podrobný obsah návrhu, po případě zjm. u vládních Předloh i důvodové zprávy. (Kdo by chtěl seznámiti se se zněními doslovným, nalezne je v příslušném (vždy citovaném) tisku parlamentním.
Citace:
Vládní návrh zákona o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 11, s. 415-417.