Sto let Časopisu Národního Musea. Sluší vzdáti povinný, ale radostný hold stému výročí našeho Musejníku. Je to jubileum i v cizině velmi vzácné a u nás zcela ojedinělé. Tím však je pro nás toto výročí cennější, že jde o časopis, který je úzce spjat s naším národním duchovým obrozením. Musejník byl časopisem vlastně jediným v počátcích našeho života národního, v němž všechny obory vědní a tudíž i právní a státní věda nalézala útulek. Je nutno míti na mysli, že do roku 1861, kdy byl založen první časopis pro právo (Právník), nebylo tu žádného fora pro otázky právnické. I pro ně nalezl Musejník místa. Nebylo divu, jestliže převážnou většinou byla sem ukládána nejprve a především pojednání historicko-právní. Každý národ na počátku svého duchovního vývoje a zvláště náš národ oloupený o státní samostatnost, nemající možnosti tvořiti si vlastního zákonodárství, pracuje nejprve s počátku na poznání své právní historie. Obraz tento poskytuje i Musejník, jak se dobře zračí v retrospektivním článku Dr. Th. Saturníka (Sto let Musejníku a česká právověda), vydaném ve 3. sešitě (str. 199. a ns.) v jubilejním stém ročníku. Proto tak velmi málo je v Musejníku sneseno prací právnických, které by se netýkaly právních dějin. Jen tak namátkou sluší upozorniti na studii prvního profesora občanského práva na naší universitě, Čecha Grünwalda »O původu i o studium obecného občanského zákona«, která však se také neobešla ve smyslu tehdejší školy historické bez úvodu historického. Z platného práva není v Musejníku vlastně žádná studie, neboť Jirečkova o novověkém zákonodárství černohorském (r. 1864), stejně nevýznamná, je pouhý referát. Vždyť i práce Stupeckého o českých překladech, pořízených v souvislosti s kodifikací rakouského práva civilního a také Kadlcovy počátky práva autorského, jsou vlastně studie právněhistorické, takže platné právo tu vůbec není zastoupeno. Nebylo toho třeba z důvodů výše uvedených. A stejně tomu je i s pracemi ze státovědeckých nauk. Pouze Fr. L. Rieger v době, kdy pomýšlel na habilitaci z národního hospodářství, přinesl do Musejníku dvě práce (r. 1858) o průmyslu a výrobnosti lidské a o pokročilém stavu nynějšího průmyslu a jeho působení na blahobyt lidský. Ale Musejník i po této stránce nás se dotýkající splnil svůj úkol plně a čestně. Dal nám to, co je právníkům nejcennější: v mezích svého programu pracoval na státním právu českém a tak ke stavbě a znovuvybudování českého státu dal v jeho základy kámen základní. Naše právnictvo vzpomínajíc při příležitosti stého výročí založení Musejníku vzdá rádo mu svůj hold, hold spojený s díky a obdivem nad vykonanou prací i vděčnou vzpomínkou na jeho zakladatele — Františka Palackého.
Ča.