Čís. 12880.


U daňových nedoplatků, u nichž nastala sice již splatnost podle § 270 zák. ze dne 15. června 1927, čís. 76 sb. z. a n., jež však nebyly ještě předepsány, nelze požadovati, by k jejich přihlášce k rozvrhovému roku byl připojen platební rozkaz nebo výkaz nedoplatků, nýbrž stačí přihláška, jsou-li z ní patrny podmínky pro požadované přednostní pořadí a vyhovuje-li přihláška i po formální stránce zákonným předpisům.
(Rozh. ze dne 6. října 1933, R I 863/33.)
Rozvrhuje nejvyšší podání za nemovitost prodanou exekučně dne 24. března 1933, nepřikázal soud prvé stolice eráru, vyhověv odporu knihovního věřitele, ani nedoplatek daně činžovní za dobu od 24. března 1931 do 24. března 1933 ani nedoplatek pozemkové daně za tutéž dobu, ježto řečené daně, přihlášené v přednostním pořadí, nejsou knihovně zajištěny, aniž byly při rozvrhovém roku předloženy výkazy nedoplatků. Rekursní soud přikázal eráru řečené daně v přednostním pořadí.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Je sice pravda, že i veřejné orgány mají podle § 210 ex. ř. před rozvrhovým rokem nebo pří něm listinami k průkazu uplatňovaných nároků i požadovaného přednostního pořadí dokázati podmínky uplatňováného nároku nebo požadovaného pořadí a že takovým průkazem zpravidla bude vykonatelný platební rozkaz aneb výkaz nedoplatku. Avšak podle § 265 zák. č. 76/27 sb. z. a n. požívají přednostního zástavního práva i nedoplatky, u nichž splatnost nastala podle § 270 cit. zák., i když daň nebyla ještě předepsána. U takových nedoplatků nelze požadovati platební rozkaz a ani výkaz nedoplatků, nýbrž tu stačí jejich přihláška, jsou-li z ní patrny podmínky pro požadované přednostní pořadí, a vyhovuje-li přihláška i po formální stránce zákonným předpisům. To však bylo v souzeném případě dodrženo. Tu nestačí, podá-li věřitel proti takové přihlášce odpor jen z formální příčiny, že nebyl připojen výkaz nedoplatků, když ani netvrdí, že přihláška je věcně nesprávná, a uvede jen, že část požadovaných daní nebyla ještě předepsána. To k opodstatnění odporu nestačí a právem proto rekursní soud usnesení exekučního soudu změnil. Dovolací rekurentka marně poukazuje k odst. (3) § 270 c. zák., který má na zřeteli jen doplatky, jež se objevily potřebnými i při řádném a včasném placení se zřetelem k pozdějšímu (vyššímu) předpisu, avšak na všeobecné zásadě o způsobu placení daně, vyslovené v odst. (1) 1. c. nic nemění.
Citace:
Čís. 12880. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 289-290.