Čís. 12998.

Předpoklady pro povolení prozatímního opatření k zajištění zdržovacího nároku, by žalovaný neuvedl na knižní trh knihu v takové úpravě, jakou zvolil žalobce, anebo v úpravě sice pozměněné, ale přece tak vybavené, že z toho může vzejíti v kruzích zákaznických záměna se zbožím vydaným žalobcem.
(Rozh. ze dne 10. listopadu 1933, R I 1003/33.)
Žalující nakladatel Š. navrhl proti žalovanému nakladateli V-ovi vydání tohoto prozatímního opatření: Žalovanému se zakazuje s okamžitou platností po doručení tohoto prozatímního opatření a) dávati do prodeje překlad knihy Johna Habertona pod názvem Helenina drůbež, Děti jiných rodičů s odvoláním na jména Hýta a Batul, opatřenou titulním obrázkem od J. Weniga, který představuje dvě dětské postavy, z nichž větší je v modrých kalhotkách, bílé blůzce s červenou kravatou, se žlutým širákem, se shrnutou punčoškou a menší v šatech, ve žlutých střevících s hadrovou panenkou v ruce, b) se ukládá, aby veškeré exempláře knihy sub a) vylíčené, pokud jimi může nakládati, uložil k soudu, resp. se povoluje navrhovatelce, by knihy ty dala uschovat způsobem naznačeným v § 259 ex. ř., to vše pod exekucí. Soud prvé stolice návrhu vyhověl, rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Jde tu o knihu jako zboží, které žalobkyně před léty zavedla na knižním trhu v určité úpravě, jež se podle jejího tvrzení vžila a stala příznačnou pro knihu jí vydanou. Úprava záležela jednak v obrázku na tvrdém obalu pocházejícím od malíře Weniga, jednak v titulu a podtitulu knížky. Nejde o to, směl-li žalovaný vydati tuto knížku jako produkt autora nebo překladatele, nýbrž o to jde, směl-li na knižní trh uvésti knihu jako zboží v takové úpravě, jakou zvolila žalobkyně, anebo v úpravě sice pozměněné, ale přece tak vybavené, že z toho může vzejíti v kruzích zákaznických záměna se zbožím, vydaným žalobkyní. Rekursní soud vyloučil možnost takové záměny, protože prý na základě vlastního názoru zjistil, že oba obrázky vykazují podstatné odchylky a že si tedy nejsou tak podobné, by v zákaznických kruzích mohla nastati záměna obou knížek. Přes to však není vyloučeno, že ve sporu nesejde na odchylkách, k nimž rekursní soud poukazuje a které lze zjistiti teprve podrobným probíráním a porovnáváním obou obrázků, tedy na objektivní shodnosti nebo podobnosti, an k takovému porovnávání průměrný zákazník při koupi knihy nemá zpravidla ani možnost ani času; podle toho není vyloučeno, že ve sporu bude rozhodnou úprava knížky jak co do obrázků, tak i co do nadpisu jen v té obecné představě, jak se průměrnému zákazníku zachovala v paměti ve hlavních rysech a znacích. S tohoto hlediska může býti ve sporu posuzována možnost záměny v ten způsob, že ji v kruzích zákaznických nelze předem vyloučiti do té míry, by již nyní bylo lze rozhodnouti zároveň o žalobě v tom smyslu, že její osud nemůže býti jiný, než že bude zamítnuta; i jest připustiti, že možnost záměny je zatím alespoň osvědčena. U nadpisu jde o to, že žalovaný jako hlavního titulu užil doslovně podtitulu vydání žalobkyně, ačkoli podle tvrzení žalobkyně tento titul není přesným překladem titulu knihy v originále. Rekursní soud neprávem má za to, že žalobkyně proti použití svého podtitulu jako hlavního titulu knihy u žalovaného nečinila námitky, třebaže je pravda, že se hlavní titul žalobkyně, totiž nadpis »Hýta a Batul«, v titulu knížky žalovaného nevyskytuje. O tom, jaký význam má skutečnost, že se k tomuto poznačení hlavních hrdinů poukazuje uvnitř knížky, netřeba zatím rozhodovati při prozatímním opatření. Stejně netřeba zatím uvažovati o tom, jaký význam má skutečnost, že se knížka žalovaného nabízí a prodává v papírovém obalu, na němž není nic závadného. Rovněž nemělo býti přihlíženo k námitce žalovaného, že prý žalobkyně vydala zatím knihu s ilustracemi Zdenky Vorlové a že prý staré vydání s ilustracemi Wenigovými bylo rozebráno, protože tu šlo již o meritální námitky žalovaného proti zdržovacímu nároku, z nichž dovozoval i nemožnost záměny i nemožnost poškození žalobkyně. V řízení o prozatímním opatření bylo zkoumati jen, zda žalobkyně svůj nárok osvědčila. K této otázce jest podle toho, co uvedeno bylo nahoře, přisvědčiti. Protože pak nemůže býti pochybnosti o tom, že, bude-li žalobě vyhověno, zisk kterého žalovaný dociluje závadnou úpravou, jde na úkor žalobkyně, je tu i další předpoklad zdržovacího nároku. Škoda žalobkyni hrozící záleží již také v tom, že by její zdržovací nárok postupným a dalším prodejem knížky mohl býti zmařen bez možnosti restituce. Je tedy splněna i podmínka § 381 ex. ř.

Citace:

č. 12998. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 474-476.