Čís. 13021.
»Úvěrové provise« jmenovitě při úvěrní hypotéce, nepožívají stejného pořadí s jistinou a nemohou ani býti přikázány v knihovním pořadí jako samostatné pohledávky. Pokud je lze přikázati v rámci jistoty pro vedlejší závazky.
(Rozh. ze dne 17. listopadu 1933, R I 1082/33.)
Soud prvé stolice, rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně prodanou nemovitost, přikázal knihovní věřitelce, bance A, úvěrové provise a útraty ve stejném pořadí s jistinou. Rekursní soud nepřikázal bance A. nic na úvěrové pro vise ani na útraty a uvedl ohledně úvěrových provisí v důvodech: Provise, i když jsou zvlášť vedle nejvyšší úvěrní částky a úroků zástavním právem v určitých procentech zjištěny, nelze považovat! za jistotu ve smyslu § 14 druhý odstavec knih. zák., poněvadž jde o náklady, jichž možnou výši nelze z knih bezpečně seznati, a jich přikázáním byla by zřejmě porušena zásada publicity a speciality veřejných knih a důvěry v knihy veřejné. Tyto provise mohly by býti účtovány a přikázány jen v rámci úvěrové částky nebo vedlejších závazků, nejvyšší úvěrová částka jest však vyčerpána výší jistiny. a v rámci vedlejších závazků, pokud by se na ně dostalo po odečtení částky útrat v rámci vedlejších závazků účtovaných a přikázaných, nebyly požadovány.
Nejvyšší soud vyhověl dovolacímu rekursu banky A. potud, že jí přikázal na úvěrové provise 520 Kč.
Důvody:
Rekursní soud právem odepřel přikázati z nejvyššího podání požadované úvěrové provise ve stejném pořadí s jistinou, protože nárok na toto pořadí nelze pro úvěrové provise jako vedlejší příslušenství dovoditi z předpisů § 216 ex. ř.; jmenovitě nelze je zahrnouti ani pod »jiné opětované dávky«, jak je má na mysli poslední odst. § 216 ex. ř., kde jsou tyto dávky, které požívají pořadí s jistinou, uvedeny. Že nemohou býti přikázány v knihovním pořadí jako samostatné pohledávky, vyložil správně rekursní soud; utrpěla by tím zásada publicity a určitosti pozemkové knihy, protože výši těchto provisí, jmenovitě při úvěrní hypotéce, o jakou zde běží, nelze ani podle knihovního zápisu, ba ani podle úvěrní listiny samé spolehlivě zjistiti (§ 14 knih. zák.). Avšak dovolacímu rekursu bylo vyhověti, pokud poukázal k tomu, že žádáno bylo přikázání oněch částek po případě v rámci kauce pro vedlejší příslušenství zřízené do výše 3000 Kč. Z úvěrové listiny, která byla k důkazu nároku i pořadí předložena, je patrno, že tato kauce měla sloužiti k úhradě (jakýchkoli) vedlejších závazků, jež nepožívají stejného pořadí s jistinou mimo ony, které jsou tam ještě zvláště uvedeny. Protože není o tom pochybnosti, že o takové vedlejší závazky při nároku na úvěrové provise skutečně běží, provise skutečně byly stipulovány a proti jejich splatnosti i výši odpor vznesen nebyl, bylo na ně přikázati zbytek z kauce 3000 Kč, která podle usnesení prvního soudu vyčerpána byla jenom do 2480 Kč, tedy částku 520 Kč.