Čís. 13073.
Nekalá soutěž (zákon ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n.).
Není závady, by výrobce (pekař) nevyrobil pro určitého spotřebitele na jeho objednávku zboží lepší nebo horší jakosti než přichází obvykle do oběhu, jen když neporušil poměr mezi jakostí a cenou, který je určen zvláštními předpisy pro normální provoz a váže všechny soutěžitele.
(Rozh. ze dne 1. prosince 1933, Rv II 111/32.) Společenstvo pekařských mistrů politického okresu H. domáhalo se na žalovaném pekaři v H., by byl uznán povinným zdržeti se toho, by uváděl do prodeje bílé pečivo, zejména rohlíky a housky menší než v předepsané váze 40 gr při kuse. Ve sporu bylo zjištěno toto: Zástupci cirku Kludského, když meškal v roce 1930 v H., žádali žalovaného, by jim dodával pečivo, a, když žalovaný za kus požadoval 25 haléřů vlastně 22 hal. jako pro obchodníky, prohlásili zřízenci Kludského, že si raději objednají pečivo v B., nebo z jiného města, poněvadž je tam dostanou laciněji. Na to odešli a po delší době opětně přišli a prohlásili, že potřebují pečivo jednak pro obložené chlebíčky pro obecenstvo, které cirkus navštěvuje, jednak pro zvířata, která od obecenstva pečivem budou krmena, říkali, že jirn nezáleží na jakosti zboží, a prohlásili, že si přejí za 16 haléřů kus takového zboží, které by váhou a jakostí této ceně odpovídalo. Při tom prohlásili dále, že je jim lhostejno, nebude-li v pečivu žádná mastnota a bude-li zaděláno jen vodou. Žalovaný na tuto nabídku přistoupil a dodával pak cirku Kludský celkem 4500 vodového pečivá, kus ve váze nejméně 30 gr za 16 haléřů. Toto zboží však nikdy před tím a také nikdy potom neprodával, zejména je neprodával ve svém obchodě a dodal je cirku Kludskému jen na objednávku. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Důvody: V souzeném případě jde o žalobu zdržovací ve smyslu § 1 zákona proti nekalé soutěži. Ke skutkové povaze případu nekalé soutěže ve smyslu uvedeného paragrafu se vyžaduje jednak, by se jednání, o něž jde, stalo v hospodářském styku, by se jednající dostal v rozpor s dobrými mravy a by jednání bylo způsobilé poškoditi soutěžitele. O tom, že se jednání žalovaného stalo v hospodářském styku, nelze pochybovali. Nelze však tvrditi, že se žalovaný svým zjištěným jednáním dostal v rozpor s dobrými mravy soutěže a že jednání toto bylo způsobilé poškoditi soutěžitele, neboť žalovaný nezmenšil váhu pečivá za tím účelem, by mohl soutěžili s ostatnimi pekaři pro dodávku ve velkém za menší než obvyklou cenu, nýbrž, jak zjištěno, vyhotovil na objednávku pro cirkus Kludský zboží odpovídající kvalitou a kvantitou objednávce a nabídnuté ceně, což mohl jeden každý z pekařů v H. učinili, a nepoškodil tím nikoho z nich, neboť jeden každý z nich mohl na nabídku Kludských přistoupiti, jak na ni přistoupil žalovaný, a nelze v jeho jednání spatřovati nekalou soutěž ve smyslu § 1 zák. proti nekalé soutěži, to tím méně, když posudkem znalce v trestním řízení jest zjištěno, že zboží žalovaným cirku Kludského dodané odpovídalo úplně jeho ceně. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Odvolatelka spatřuje kusost řízení v tom, že nebylo zjištěno prvým soudem z výnosu zemské správy politické na Moravě ze dne 27. listopadu 1924 čís. 6443/A/D, že bílé pečivo smí býti nejmenší váhy 42 gr a že pro překupníky má býti prodáván kus po 22 h. Odvolací soud zjišťuje z tohoto výnosu, že zemská politická správa vydala tímto výnosem směrnice pro váhu a pro cenu bílého pečivá. Tím hlavně mělo býti docíleno, by byla při jednotné ceně stanovena i váha bílého pečivá. Tímto výnosem se však nezakazuje, by pekaři nepekli jiné pečivo v jiné váze a za jiné ceny na objednávky zákazníků. V souzeném případě žalovaný, jak prvý soud správně zjistil, na objednávku firmy Kludský dodal cirku Kladského 4500 kusů vodového pečivá kus ve váze nejméně 30 gr po 16 hal. V tomto činu žalovaného nelze shledati nekalou soutěž ve smyslu zákona o nekalé soutěži, poněvadž nelze řici, že se žalovaný tímto svým činem dostal v rozpor s dobrými mravy soutěže a že jednánim tim poškodil soutěžitele, an žalovaný ono pečivo dodal výslovně na objednávku svého zákazníka a podle této objednávky (§ 1 zák. ze dne 15. července 1927 čis. 111 sb. z. a n.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Podle § 1 zákona ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n. může býti žalován žalobou zdržovací, kdo se dostane v hospodářském styku v rozpor s dobrými mravy soutěže jednáním, způsobilým poškoditi soutěžitele. Bylo-li zjištěno, že žalovaný prodal určité množství bílého pečivá vyrobeného co do jakosti, váhy i ceny podle zvláštní objednávky, při čemž cena odpovídala váze a jakosti pečivá, nelze mluviti o rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým poškoditi soutěžitele, t. j. podnikatele, kteři vyrábějí neb prodávají zboži téhož nebo podobného druhu nebo vůbec jsou podnikově činnými ve stejném nebo podobném oboru hospodářském (§ 46 zák. čis. 111/1927 sb. z. a n.), tedy zejména pekaře. Nikde není vysloven zákaz, že by pekař nesměl vyrobiti pro určitého spotřebitele na jeho objednávku zboži lepši nebo horši jakosti, než obvykle přichází do oběhu. Nesmi při tom arci porušiti poměr mezi jakosti a cenou, který je určen zvláštními předpisy pro normální provoz a váže všechny soutěžitele. Toho, jak již uvedeno, v souzeném připadě nebylo. Bylo-li snad odběratelem poškozeno obecenstvo, jest otázkou pro sebe.