Čís. 12919.
Smlouvy ujednané s dlužníkem před zavedením vnucené správy zůstávají v platnosti a jsou pro vnuceného správce závazné. Vnucený správce jest zejména povinen snášeti, by třetí osoba vykonávala ve spravované nemovitosti právo k užívání bytu, jež jí poskytl dlužník smlouvou uzavřenou před zahájením vnucené správy.
(Rozh. ze dne 19. října 1933, Rv I 1732/33.) Vnucený správce nemovitosti náležející Evženu K-ovi, domáhal se toho, by byli vyklizeni z bytu otec a sestra dlužníkova. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, maje za to, že žalováni obývají byt výprosou. Odvolací soud žalobu zamítl. Důvody: Odvolací soud zjistil, že se Evžen K., kupuje nemovitost, o niž tu jde, zavázal žalovaným, že jim bude poskytovali doživotní volný byt v domě jako vzájemné plněni za bezúročnou zápůjčku poskytnutou mu žalovanými ku koupi domu. Vzhledem k tomuto zjištění jest posuzovati věc s jiného právního hlediska. Mylný jest názor prvého soudu, že může jíti jen o výprosu ve smyslu § 974 obč. zák. Předpisy zákona o výprose nemohou tu vůbec přijíti v úvahu, ježto bylo mezi Evženem K-em jako vlastníkem nemovitosti a žalovanými ujednáno, že jest jim vyhražeho právo bytu na doživotí. Není tu proto výprosy, ježto o nezávazné výprose lze mluviti jen, nebyla-li smluvena ani doba, ani účel užívání. Jest sice správné, že žalováni, nenabyli věcného práva, nýbrž jen osobní pohledávku s obsahem věcného práva, osobní právo na užívání bytu, tudíž právo bytu, jež není účinné proti třetím osobám, jež však ukládá vlastníku, by dovolil právo bytu po smluvený čas. Podle § 111 ex. ř. musí vnucený správce vstoupiti do nájemních a pachtovních smluv, uzavřených dlužníkem, a jedná místo dlužníka, jenž ovšem musí uznávati všechna opatřeni vnuceného správce, jež správce činí v mezích zákona, takže smlouvy uzavřené v tomto rámci zavazují dlužníka i po době správy (Neumann, komentář k ex. řádu). V souzeném případě nejde o nájemní smlouvu, nýbrž o smlouvu uzavřenou před zahájením vnucené správy, podle níž dlužník jako vlastník nemovitosti, jež jest nyní ve vnucené správě, vyhradil svému otci a své sestře na doživotí užívání bytu v této nemovitosti jako osobní právo. Právě tak, jako jsou pro vnuceného správce závazné smlouvy nájemní a pachtovní, zavazují ho i jiné smlouvy, uzavřené dlužníkem před zahájením vnucené správy, pokud se týkají nemovitosti, a jest vnucený správce povinen uznávati taková nabytá práva třetích osob.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolání, uplatňující jen do volací důvod nesprávného právního posouzení (§ 503 č. 4 c. ř. s.), není opodstatněno. Odvolací soud zjistil, že se dlužník Evžen K. při koupi nemovitosti žalovaným zavázal poskytnouti jim jako vzájemné plnění za bezúročnou zápůjčku 136000 Kč prvním žalovaným mu poskytnutou, doživotní volný byt v domě č. p. 40 ve V., a že spolužalovaná od roku 1930 své smluvní právo bydlení, jež měla dříve v jiném bytě, vykonává ve sporném bytě spolu s prvním žalovaným. Správně uznal odvolací soud ze zjištěných skutečností, že tu jde o smlouvu uzavřenou před zahájením vnucené správy, kterouž dlužník poskytl žalovaným doživotní osobní právo k užívání bytu, a že vnucený správce je smlouvou tou vázán. I odkazuje se. dovolatel ke správným, stavu věci i zákonu vyhovujícím důvodům napadeného rozsudku, k nimž se dodává: Podle §§ 109 a 110 ex. ř. jest vnucený správce oprávněn na místě dlužníka požadovati od třetích osob plnění dlužníku povinná a zadržená, patří-li k užitkům spravovaného předmětu. Z ustanovení toho vyplývá, že se zachovávají v platnosti smlouvy ujednané s dlužníkem před zavedením vnucené správy a že smlouvy dlužníka jsou pro vnuceného správce závazné. Co do nájemních a pachtovních smluv uznává to § 111 ex. ř. výslovně a nelze důvodně tvrditi, že tím byla stanovena výjimka (rozhod. č. 5173 sb. n. s.). Dovolatel poukazuje k odůvodnění svého názoru, že vnucený správce není povinen snášeti, by žalovaná strana vykonávala svá domnělá práva, na komentář Dr. Neumann—Dr. Lichtbiau k exekučnímu řádu z r. 1928, str. 404 a 439, kde však otázka tvořící předmět tohoto sporu se neprobírá, nýbrž se jen praví, že zabavení příjmů, které teprve budoucně po odevzdání nemovitostí vnucenému správci dospějí, pozbývá zavedením vnucené správy právní účinnosti.