Čís. 13067.
Rozhodnutí, jímž rekursní soud k rekursu ohrožené strany snížil jistotu podle § 390 ex. ř., jest zmatečné podle § 477 čís. 4 c. ř. s., bylo-li vydáno dříve, než odpůrci ohrožené strany bylo doručeno usnesení o povolení prozatímního opatření.
(Rozh. ze dne 1. prosince 1033, R I 1113/33.)
Soud prvé stolice povolil prozatímní opatření a uložil navrhovatelce jistotu 50000 Kč. Rekursní soud usnesením ze dne 16. května 1933 vyhověl rekursu navrhovatelky potud, že snížil jistotu jí uloženou na 20000 Kč.
Nejvyšší soud k dovolacímu rekursu odpurkyně zrušil napadené usnesení.
Důvody:
Usnesením ze dne 13. února 1933 povolil procesní soud žalobkyni prozatímní opatření pod podmínkou, že žalobkyně složí u soudu jako jistotu pro žalovanou 50000 Kč. Toto usnesení bylo však doručeno jen žalobkyni; její stížnosti bylo napadeným usnesením vyhověno potud, že jistota byla snížena na 20000 Kč. Žalované, která se o prozatímním opatření dověděla teprve z tohoto usnesení rekursního soudu, bylo usnesení procesního soudu o prozatímním opatření doručeno teprve 9. června 1933. Je zřejmé, že bylo znemožněno, by o správnosti usnesení procesního soudu mohlo býti najednou rozhodnulo podle stanovisek obou stran, jež byly k rekursu oprávněny, jak to má na mysli § 208 jedn. ř. Jde tu o zmatečnost podle § 477 čís. 4 c. ř. s. (§ 78 ex. ř.) a bylo tudíž předčasně vydané rozhodnutí rekursního soudu zrušiti.