Čís. 12902.
Sekvestraci pozůstalosti podle § 127 nesp. říz. nelze v nesporném řízení povoliti, byla-li správa pozůstalosti již před podáním odporujících si dědických přihlášek svěřena jednomu z domnělých dědiců.
Odpůrce takového dědice může dosíci sekvestrace jen v zajišťovacím řízení (§ 382 čís. 2 ex. ř.).
(Rozh. ze dne 13. října 1933, R I 780/33)
K pozůstalosti po Karlu R-ovi přihlásila se jako dědička ze závěti Marie E-ová, jíž soud, přijav její dědickou přihlášku na soud, svěřil usnesením ze dne 9. srpna 1932 správu pozůstalosti. Napotom přihlásila se k pozůstalosti ze zákona Marie H-ová a navrhla, by Marii E-ové byla odňata správa pozůstalosti. Pozůstalostní soud usnesením ze dne 8. dubna 1933 rozhodl, že správa a opatrování pozůstalosti přecházejí na Jana F-a. Rekursní soud k rekursu Marie E-ovq napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud zamítl návrh Marie H-ové, by byla Marii E-ové odňata správa pozůstalosti.
Důvody:
Oprávněna jest výtka s hlediska § 46 nesp. zák. čís. 100/31, že napadené usnesení trpí nezákonností. Marie H-ová odůvodnila návrh na odnětí správy pozůstalosti Marii E-ové tím, že jsou tu odporující si dědické přihlášky (její, stěžovatelky a Marie E-ové) a že jí (stěžovatelkou) byla podána žaloba podle § 126 nesp. pat. Návrh na odnětí správy pozůstalosti Marii E-ové směřoval podle toho, jak jest mu rozuměti a jak mu rozuměl i první soud, k tomu, aby byla povolena soudní správa pozůstalosti podle § 127 prvý odstavec nesp. pat. Leč sekvestraci pozůstalosti nelze podle § 127 druhý odstavec nesp. pat. povoliti v nesporném řízení, byla-li správa pozůstalosti již před podáním odporujících si dědických přihlášek svěřena, jak jest tomu i v souzeném případě, jednomu z domnělých dědiců. Odpůrce takového dědice může v případě tom podle § 127 druhý odstavec uvedeného zákona dosíci sekvestrace jen v zajišťovacím řízení (§ 382 čís. 2 ex. ř.), tudíž, osvědčí-li nebezpečenství (§ 381 ex. ř.).