Čís. 12954.

Je-li smlouva o nájem jednotná a smluvené plnění (přenechání užívání továrních místností nájemci) na straně pronajímatelově jediné a jednotné a jen úplata se strany nájemcovy byla smluvena dvojího způsobu (nájemné podle období splatné a adaptační příspěvek splatný předem a najednou), může námitka zkrácení přes polovici vznesena býti jen ohledně celé smlouvy a nemůže čeliti jen proti její části (proti výši adaptačního příspěvku).
(Rozh. ze dne 26. října 1933, Rv I 505/32.)
Žalobce domáhal se na žalovaném zaplacení 15000 Kč, tvrdě, že pronajal žalovanému výrobní místnosti a že ujednali, že mu žalovaný jménem adaptací a investic zaplatí 1. října 1930 30000 Kč, zaplatil však jen Kč 15000.—. Žalovaný namítl, že byla sjednána činže ročních 12000 Kč, že se o investičním příspěvku 30000 Kč vůbec nejednalo, že investice provedeny nebyly a že 30000 Kč jest nepřiměřené, pročež namítl zkrácení přes polovinu pravé hodnoty. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto důvodů:
Nižší soudy zjistily, že žalovaný smlouvou ze začátku září 1930 najal od žalobce tovární místnosti na dobu od 1. října 1930 do 31. prosince 1931 za roční nájemné 12000 Kč a za příspěvek 30000 Kč na vykonané adaptace a investice, splatný dne 1. října 1930. Podle zjištění nižších soudů zaplatil žalovaný na tento příspěvek 15000 Kč. Námitky žalovaného proti požadovanému nedoplatku příspěvku neuznaly nižší soudy za opodstatněné právem. Pokud jde o námitku zkrácení přes polovici pravé ceny (§ 934 obč. zák.), buduje žalovaný tuto námitku na tom, že nájemní smlouvu se žalobcem dělí na dvě smlouvy, na smlouvu, kterou tovární místnosti najal za nájemné 12000 Kč, a na smlouvu o příspěvku na adaptace a investice. Protože adaptace a investice neměly prý pro něho cenu, an prý jich ani neužíval, dovozuje žalovaný neplatnost ujednání o příspěvku, pokud se týče neplatnost svého závazku k jeho placení pro zkrácení přes polovici pravé ceny. Avšak děliti smlouvu se žalobcem tak, jak činí žalovaný, nelze. Smlouva o nájem byla jednotná, smluvené plnění na straně žalobcově bylo jediné a jednotné, přenechání užívání továrních místností žalovanému, a jen úplata žalovaného byla smluvena dvojího způsobu, nájemné, podle období splatné, a adaptační příspěvek splatný předem a najednou. Smlouvou nebyly dány do nájmu jako jeho předmět adaptace a investice. Mohla by tudíž námitka zkrácení přes polovici vznesena býti jen ohledně celé smlouvy a nemůže čeliti proti její části, vlastně proti jedné části smluvního závazku žalovaného. Jen tím, že by celé smlouvě bylo pro zkrácení přes polovici odporováno, bylo by lze dosíci, k čemu námitka zkrácení přes polovici podle zákona směřuje a čeho námitka ta má docíliti (§ 934 obč. zák.), totiž zrušení smlouvy a zřízení předešlého stavu. Toho by při ponechání nájmu a nájemného v platnosti za rozvázání jen závazku k placení příspěvku, jak tomu chce žalovaný, docíleno nebylo. Zkrácení přes polovici jen ohledně závazku k placení příspěvku nemělo místa a nižší soudy, byť i z jiných důvodů, jež rozebírati již netřeba, právem neuznaly námitku za opodstatněnou.

Citace:

č. 12954. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 411-412.