Čís. 12862.

Zákaz zcizení zapsaný do pozemkové knihy podle § 364 c) obč. zák. nepůsobí proti osobám knihovně oprávněným, jichž práva předcházejí zápis zákazu. Při povolení exekuce vnucenou dražbou k realisaci zástavního práva, předcházejícího zápis zákazu zcizení, nelze přezkoumávati, zda se vklad zástavního práva, jemuž podle pozemkové knihy nebylo odporováno, stal právem či neprávem, an dlužník tehdy ještě nebyl knihovním vlastníkem, nýbrž se jím stal teprve zároveň se zápisem zákazu zcizení.
(Rozh. ze dne 29. září 1933, R II 372/33.)
Soud prvé stolice povolil exekuci vnucenou dražbou polovice nemovitosti, náležejíci dlužnici Adéle B-ové. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Podle dědické dohody ze dne 20. června 1930 vázne na ideální polovici nemovitosti čís. 463 zákaz zcizení toho obsahu, že Adéla B-ová nebude oprávněna až do. dosaženi svého padesátého roku zděděnou ideální polovici této nemovitosti zcizit!. Tento zákaz zcizení je vysloven posledním pořízením a je založen mezi zesnulou matkou Růženou S-ovou a pozůstalou dcerou Adélou B-ovou. Jelikož zákaz zcizení je zapsán do pozemkové knihy, brání podle § 364 c) obč. zák. nejen dobrovolnému, nýbrž i exekučnímu zcizení. Zcizení bude přípustné teprve po dosažení padesátého roku věku majitelky nemovitosti. Poněvadž vymáhající strana v exekučním návrhu nedokázala, že-tato podmínka jest splněna, bylo exekučnímu návrhu neprávem vyhověno.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Dovolací rekurs právem uplatňuje právní názor, jenž byl vysloven již v rozhodnutí nejvyššího soudu čís. 11695 sb. n. s., že zákaz zcizení, založený a zapsaný do pozemkové knihy podle § 364 c) obč. zák., nepůsobí proti osobám knihovně oprávněným, jichž práva předcházejí zápis tohoto zákazu, a s tohoto hlediska správně dovozuje, že v tomto připadě nebrání povolení navržené exekuce zákaz zcizení, jenž byl knihovně zapsán teprve dne 10. července 1930, ano bylo již před tím na polovici nemovitosti, o niž jde, vloženo právo zástavní pro vykonatelnou pohledávku stěžovatelky. Zda se tento pro povolení exekuce jediné rozhodný knihovní vklad práva zástavního, jemuž podle pozemkové knihy nebylo odporováno (§ 61 knih. zákona), stal právem či neprávem vzhledem k tomu, že dlužnice Adéla B-ová tehdy ještě nebyla knihovní vlastnicí polovice nemovitosti, která jí připadla po Růženě S-ové, nýbrž se jí stala teprve dne 10. července 1930, kdy zároveň se zápisem onoho zákazu zcizení bylo pro ni na polovici nemovitosti patřivší Růženě S-ové vloženo právo vlastnické podle odevzdací listiny ze dne 20. června 1930, nelze pfezkoumávati v tomto řízení.

Citace:

Čís. 12862. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 261-262.