Čís. 13030.
Plnění otcovy zákonné povinnosti dáti synovi přiměřenou výbavu, není bezplatným věnováním, jemuž lze odporovati podle § 3 čís. 1 odpůrčího řádu z roku 1914.
(Rozh. ze dne 17. listopadu 1933, Rv II 7/32.)
Žalobce měl za Janem B-em peněžitou pohledávku, k jejímuž vydobytí vedl marně exekuci. Jan B. dal roku 1929 svému synu Alfredu jako výbavu 20000 Kč, za něž Alfred B. se svou manželkou Žofií koupili pozemek od manželů F.-ových. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce na manželích, Alfredu a Žofii B-ových pro svou vykonatelnou pphiedávku bezúčinnosti kupní smlouvy, jíž žalovaní koupili pozemek od manželů F-ových. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Odvolací soud zjistil, že otec žalovaného dal mu v roce 1929, když stavěl, 20000 Kč jako výbavu, a dospěl ze zjištění toho k názoru, že jde v případě tom u otce o splnění zákonného závazku, tudíž o takové bezplatné dlužníkovo věnování, kterému nelze podle § 3 čís. 1 odp. řádu (nař. cís. z 10. prosince 1914 čís. 337 ř. zák.) odporovali. Právní názor odvolacího soudu napadá dovolání s hlediska dovolacího důvodu § 503 čís. 4 c. ř. s. z dvojího důvodu, jednak, že otec neměl v souzeném případě vůbec povinnost dáti synovi věno, správně výbavu, nechav ho vyučiti čalouníkem, jednak že neměl povinnosti dáti mu 20000 Kč, ježto částka ta nebyla přiměřená jeho jmění, neboť mu vlastně daroval celé své jmění, a jest proto částka 20000 Kč za takových okolností přemrštěnou. Leč s dovoláním nelze souhlasili. Pokud jde o námitku prvou přehlíží dovolatel účel výbavy, kterou podle zjištění odvolacího soudu dal otec synovi. Podle § 1231 obč. zák. jsou rodiče povinni dáti synovi jako ženichovi výbavu přiměřenou jejich jmění (§§ 1220—1223 obč. zák.) a jest tedy účelem výbavy poskytnouti synovi prostředky pro první zařízení manželské domácnosti (rozhodnutí čís. 1469 sb. n. s.). V té okolnosti tudíž, že otec nechal syna vyučiti čalouníkem, nelze ještě spatřovali splnění povinností otce k synovi podle § 1231 obč. zák. Námitka druhá, vrcholící v tom, že částka 20000 Kč není přiměřená jmění otcovu, jest opožděná a nelze k ní podle § 482 a 513 c. ř. s. přihlížeti, an ji žalobce neuplatnil v řízení první stolice proti přednesu žalovaných, že otec dal uvedenou částku synovi za tím účelem, aby splnil k němu svou zákonnou povinnost podle § 1231 obč. zák. Poskytl-li tudíž otec žalovaného tomuto částku 20000 kč za tím účelem, jak zjistily nižší soudy, aby splnil k němu svou povinnost podle § 1231 obč. zák., jde o splnění zákonné povinnosti, které nelze podřaditi takovému bezplatnému věnování dlužníkovu, jemuž lze odporovali podle § 3 čís. 1 odp. řádu.