Čís. 13003.

Požívací právo k ideální polovině domu nedává poživateli právo k užívání celého bytu.
(Rozh. ze dne 10. listopadu 1933, Rv I 1863/33.)
Proti žalobě majitelů domů o vyklizení namítl žalovaný mimo jiné, že jest pro něho na polovici domu vtěleno právo požívací, které žalobci při koupi domu převzali. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Odvolací soud zamítl žalobu vycházeje z názoru, že, užívá-li žalovaný čtyřpokojového bytu mocí svého požívacího práva k polovině domu, neužívá ho bez právního důvodu a že proto není třeba se zabývati otázkou, pokud žalovaný užíváním bytu vykonává požívací právo ve větší míře, než by mu příslušelo. Než správně uvedl již první soud, že požívací právo podle § 509 obč. zák. jest služebností, která opravňuje k užívání cizí věci bez omezení, šetříc její podstaty, ale že požívací právo žalovaného k polovině domu mu nedává právo k užívání celého bytu. Jest podržeti na mysli, že žalovaný — maje jen nárok na požitky z ideální polovice domu — není oprávněn sám nakládati věcí samou nebo její hmotnou součástí. Právo jest tu děleno, nikoli věc. Netřeba tu řešiti otázku, zda by mohl poživatel celého domu obývati byt, který by si vybral. Jistě tak nemůže učiniti poživatel jedné ideální polovice, neboť stejná práva mají vlastníci domu v příčině požitků z druhé ideální polovice. Jde tu o obdobné použití §§ 839 a 840 obč. zák. o právech a povinnostech podílníků co do dělení užitků a břemen. Protože však žalovaný poživatel nemůže užívati jen ideální polovice bytu a nemá práva k užívání celého bytu, neobstojí jeho námitka. An žalovaný nedokázal, že má právo obmezující vlastnictví žalobců v příčině užívání čtyřpokojového bytu, bylo dovolání vyhověti a rozhodnouti jak se stalo.

Citace:

č. 13003. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 484-484.