Čís. 12870.

Plná moc ke zcizení věci (domu) neopravňuje i ku přijetí kupní ceny.
(Rozh. ze dne 2. října 1933, Rv II 229/32.)
Žalobce koupil nemovitost, jejíž spoluvlastnicí byla i žalovaná. Podle kupní smlouvy měla býti kupní cena zaplacena prodatelům před podpisem kupní smlouvy. Žalobce zaplatil kupní cenu Dr. G-ovi, jenž byl zmocněn uzavříti za žalovanou kupní smlouvu, a domáhal se na žalované podpisu kupní smlouvy. Žalovaná namítla, že Dr. G. byl sice zmocněn k uzavření kupní smlouvy, nikoliv však i k přijetí kupní ceny. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, ježto Dr. G. byl zmocněn jen ku prodeji domu, nikoliv však i k přijetí kupní ceny. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil s tím, že se žaloba zamítá jen pro tentokrát. Důvody: Při zkoumání, zda Dr. G. byl oprávněn přijmouti od žalobce též částku kupní ceny, která připadala na žalovanou, jest předně řešiti otázku, zda zmocnění k uzavření prodeje obsahuje i zmocnění ku přijetí kupní ceny. Tuto otázku jest zodpověděti zásadně záporně. § 1008 obč. zák. obsahuje ustanovení výjimečná, takže nedovolují rozšiřující výklad. Podle těchto ustanovení vyžaduje se zvláštní plná moc na tento druh jednání znějící ke zcizení věcí jménem druhého a k vyzvednutí peněz nebo peněžité hodnoty. Kupní smlouva jest kontraktemi konsensuálním (§ 1053 obč. zák.), neboť jest platně uzavřena, když se strany dohodly o předmětu a ceně kupu. Podle § 1061 obč. zák. jest sice prodavatel povinen prodanou věc odevzdati kupiteli, který podle § 1062 obč. zák. při odevzdání má kupní cenu zaplatiti. Avšak toto vzájemné plnění nepatří k hotovosti smlouvy, jež nabyla platnosti již v tom okamžiku, když mezi stranami bylo docíleno souhlasu o předmětu a o ceně. Již z těchto úvah vysvítá, že povaha kupní smlouvy nežádá nutně, by prodaná věc byla ihned odevzdána a kupní cena byla ihned zaplacena (§ 1009 obč. zák.), a že tudíž zmocněnec k prodeji věci, zejména věci nemovité, při níž odevzdání pravidelně nelze ihned při uzavření smlouvy provésti, není beze všeho oprávněn, přijmouti i kupní cenu, nýbrž musí míti kromě plné moci k prodeji ještě i zvláštní plnou moc k přijetí kupní ceny za zmocnitele. Příznačné v. tomto směru jest ustanovení § 31 c. ř. s., podle kterého procesní plná moc, udělená advokátu, zmocňuje ho jen k přijetí nákladů sporu a nikoliv k přijetí zažalovaného peníze. I z tohoto ustanovení vysvítá zvláštní opatrnost zákonodárce při úpravě oprávnění zmocněnce k přijímání peněz za zmocnitele. Udělením plné moci k prodeji domu stranou žalovanou nenabyl tudíž Dr. G. zmocnění k přijetí částky kupní ceny na ni připadající a jest proto zkoumati, zda toto zmocnění mu nebylo vedle plné moci k prodeji výslovně nebo mlčky (konkludentními činy) žalovanou uděleno. V dalším dospěl odvolací soud k závěru, že žalobci nebylo žalovanou uděleno zmocnění k přijetí kupní ceny ani výslovně ani mlčky.
Nejvyšší soud nevyhověl žalobcovu dovolání, mimo jiné z těchto
důvodů:
Po právní stránce opakuje dovolatel o sporné právní otázce zvláštní plné moci k přijmutí kupní ceny všechny námitky, které přednesl před prvním a odvolacím soudem. Dovolací soud schvaluje však v tomto směru právní posouzení nižších soudů a odkazuje dovolatele na jejich důvody, k nimž se dodává: Dovolávané rozhodnutí nejvyššího soudu čís. 9695 sb. n. s. nesvědčí pro dovolatelův názor, že plná moc ke zcizení věci opravňuje i k přijmutí kupní ceny, neboť v případě v něm uvedeném šlo o přijetí závdavku, který se podle § 908 obč. zák. dává a přijímá na znamení hotové smlouvy, tedy na důkaz uzavření smlouvy, k čemuž ovšem opravňuje plná moc ke zcizení věci. Ani rozhodnutí čís. 4313 sb. n. s. nesvědčí pro názor dovolatelův, že se zprostil proti prodávající závazku, když kupní cenu složil podle dohody s Dr. G-em, poněvadž by musel prokázali, že plnil plnomocníku žalované k přijmutí peněz způsobilému (§ 1424 obč. zák.), t. j. majícímu zvláštní plnou moc na přijetí peněz za ni.

Citace:

Čís. 12870. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 273-275.