Authors:
= Váž. civ., 15 (1933), sv. 2
PDF

Čís. 12774.


Zmatečnost podle § 477 čís. 4 c. ř. s. jest tu, byla-li straně nezákonným postupem soudu nebo soudního orgánu odňata možnost před soudem projednávati; nestačí, ze žalovaný zameškal prvý rok následkem lstivého jednání žalobcova.
(Rozh. ze dne 7. září 1933, R I 509/33.)
Žalovaný, ač řádně obeslán, nedostavil se k prvému roku, pročež byl k návrhu žalobcovu dne 10. února 1933 vynesen proti žalovanému rozsudek pro zmeškání podle žaloby. V. odvolání uplatňoval žalovaný především zmatek podle § 477 čís. 4 c. ř. s. v tom směru, že se se žalobcem dne 7. února 1933 mimosoudně vyrovnal, že se žalobce vzdal dalšího uplatňování svého nároku a že dne 9. února 1933 byl v kanceláři právního zástupce žalobcova ujednán věčný klid řízení; že vzhledem k tomutu ujednání se žalovaný nedostavil k prvému roku nařízenému na 10. února 1933, pročež byl proti němu vynesen rozsudek pro zmeškání; že lstivým postupem žalobcovým byla žalovanému odňata možnost jednati před soudem. Odvolací soud odvolání zamítl. Důvody: Nelze mluviti o zmatečnosti podle § 477 čís. 4 c. ř. s., ježto podle tohoto zákonného ustanovení jest zmatečným rozsudek a jemu předcházející zmatečnosti dotčené řízení jen tehdy, byla-li straně možnost, projednávati před soudem, odňata nezákonným postupem, zejména opominutým doručením. Žalovaný však byl k roku na den 10. února 1933 řádně obeslán, nebyla mu proto vůbec najmě nikoliv nezákonným postupem odňata možnost projednávati před soudem. Dal-li se žalovaný odvrátiti od dostavení se k soudu úmluvou se žalobcem, jest mu volno, by uplatňoval proti žalobci nároky z nedodržení úmluvy, rozsudek pro zmeškání však byl vydán podle zákona a nelze ho napadati pro zmatečnost.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Nelze přisvědčiti stěžovateli, že odvolací soud neprávem neuznal na zmatečnost rozsudku prvého soudu podle § 477 čís. 4 c. ř. s. Vše, co v tomto směru stěžovatel uvádí, nasvědčuje toliko tomu, že zmeškal prvý rok snad následkem lstivého jednání žalobcova, ne však proto, že by mu pro nezákonný postup soudu nebo některého soudního orgánu byla bývala odňata možnost se dostaviti k prvému roku a tam projednávati. Nic takového se nesběhlo, jak správně na to poukazuje napadené usnesení.
Citace:
č. 12774. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 113-114.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).