Authors:
= Váž. civ., 15 (1933), sv. 2
PDF

Čís. 12810.


Třebas dovolatel v dovolání neuplatnil, že pro posouzení otázky přípustnosti dovolání hodnota předmětu sporu nebyla stanovena, bylo přece na odpůrci dovolatele, by se tím v dovolací odpovědi zabýval a po případě uplatnil nepřípustnost dovolání. Neučinil-li tak a zabýval-li se v dovolací odpovědi jen věcí samou, nelze dovolací odpověď považovati za účelnou.
(Rozh. ze dne 15. září 1933, Rv I 945/33.)
Žalobě firmy U. proti Dr. R-ovi jako správci konkursní podstaty Hanuše S-a o zjištění pravosti a pořadí konkursní pohledávky 2880 Kč byla oběma nižšími soudy vyhověno. Ježto odvolací soud neocenil hodnotu předmětu sporu, byla mu věc Nejvyšším soudem vrácena, by ocenil hodnotu předmětu sporu podle § 500, třetí odstavec, c. ř. s. Odvolací soud stanovil pak hodnotu předmětu sporu na 1500 Kč, načež Nejvyšší soud dovolání odmítl a zamítl návrh odpůrkyně dovolatele, by jí byly přisouzeny útraty dovolací odpovědi.
Důvody:
Usnesením odvolacího soudu ze dne 27. května 1933 byla hodnota předmětu sporu podle § 500 třetí odstavec c. ř. s. ustanovena na 1500 Kč a není tudíž podle § 502 třetí odstavec dovolání dopuštěno, an rozhodnutím soudu druhé stolice byl rozsudek soudu prvého potvrzen. Nepřípustné dovolání bylo proto odmítnuto. I když dovolatel v dovolání neuplatnil, že pro posouzení otázky přípustností dovolání hodnota předmětu sporu nebyla stanovena, bylo přece na odpůrkyni dovolatelově, by se tím v dovolací odpovědi zabývala a po případě nepřípustnost dovolání uplatnila. To se nestalo a zabývá-li se dovolací odpověď jen věcí samou, nelze jí považovati za účelnou, pročež nebyly útraty její podle §§ 507, 41 a, 50 c. ř. s. přisouzeny.
Citace:
č. 12810. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 178-179.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).