Čís. 12925.
Odhadní řád (vládní nařízeni ze dne 23. června 1933, čís. 100 sb. z. a n.). Slovy »jaký užitek skýtá věc (obvyklé a všeobecně« v § 305 obč. zák., jest rozuměti užitek, jaký skýtá věc všeobecně, tudíž každému, a obvykle při řádném hospodární.
(Rozh. ze dne 20. října 1933, R I 660/33.)
Pozůstalostní soud stanovil odhadní cenu pozemků, náležejících do pozůstalosti. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a nařídil prvému soudu, by po novém doplněni vydal nové usnesení.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Ve věci šlo podle pravoplatného usnesení prvního soudu ze dne 9. března 1927 6 opětný odhad pozemků patřících k usedlosti čís. 5. Leč způsob, jak postupovali znalci dosud slyšení při odhadu těchto pozemků, neodpovídal zákonu a nemá proto ani usnesení prvního soudu čerpající z posudku toho úsudek o odhadní'ceně pozemků oporu v zákoně. Nejvyšší soud vyslovil v rozhodnutí že dne 27. dubna 1926 č. j. R I 164/26, čís. 5972 sb. n. s., v této věci vydaném, že jest podlé § 103 nesp. pat; povinností znalců by přesně a svědomitě udali obecnou hodnotu v době úmrtí zůstaví tele, a že jest na soudě, by zkoumal, zda cena, kterou udali odhadci, odpovídá obecné hodnotě, a že, co jest obecnou hodnotu. Stanoví § 305 obč. zák. Podle tohoto ustanovení zákona určuje se obecná cena tím, že se odhaduje věc podle užitku, který obvykle a všeobecně skýtá se zřetelem k době a místu. Slovy jaký skýtá věc užitek obvykle a všeobecně« rozuměti jest užitek, jaký skýtá věc všeobecně, tudíž každému, a obvykle tudíž při řádném hospodaření. Správnost názoru toho, zejména pokud jde o výklad slova »obvykle«, má nyní oporu v ustanovení § 20 vládního nařízení ze dne 23. červná 1933 čís. 100/33 sb. ž. a n. (odhadní řád), jehož zásad bude použiti pří stanovení odhadní hodnoty pozemků, ježto jde jak i účastníci připouštějí, o veliký státék s polním a lesním hospodářstvím, á jest proto stanoviti odhadní cenu kapitalisováním ročního čistého Výtěžků (§ 18 odst. (2) vládního nařízení), k němuž se dospěje způsobem vytčeným v § 20 vlád. nař. Budé proto v souzeném případě podle zásad vyslovených v tomto ustanovení vládního nařízení zjistiti znalci, jaký užitek byly by skýtaly pozemky v době úmrtí zůstavitele při řádném hospodaření. Důsledkem toho nemůže míti ani vliv pro posouzení otázky tohoto užitku námitka odkázovníkovy o zaplacení pozemků neb špatného jejich hnojení a obdělávání, při čemž nesejde na tom, jakým způsobem hospodařil zůstaví tel a jakého výtěžku z hospodářství docílil.