Authors:
= Váž. civ., 15 (1933), sv. 2
PDF

Čís. 12837.


Při rozvrhu pohledávky, již složil poddlužník podle § 307 ex. ř. u exekučního soudu, jest přihlíželi k pohledávce vymáhajícího věřitele i tehdy, když nebyla přihlášena k rozvrhu.
(Rozh. ze dne 22. září 1933, R I 824/33.) Pro dlužníka vybyla u soudu hyperocha 570 Kč, na níž byla povolena vymáhajícím věřitelům bance V. a F-ovi obstávka. K rozvrhovému roku přihlásil pohledávku jen vymáhající věřitel F., jemuž soud prvé stolice přikázal celou hyperochu, ježto jen on sám přihlásil svou pohledávku k rozvrhovému roku. Rekursní soud vyhověl rekursu banky V. a přikázal jí celou hyperochu. Důvody: Byl-li složen peníz zabavené pohledávky poddlužníkem u soudu z důvodu přípustného podle § 307 ex. ř. ve prospěch více věřitelů, nebo, jakž jest tomu v souzeném případě, jde-li o zabavení peníze složeného u soudu, má exekuční soud tento peníz, nařídě rozvrhový rok, rozděliti. Na tento rozvrh jest obdobně použiti předpisů §§ 285 a 286 ex. ř. Podle toho jest při rozvrhovém roku ovšem zásadně přihlédnouti jen k návrhům, jež byly přihlášeny nejpozději u tohoto roku. Nehledíc však k přihlášce, jest přihlédnouti k nárokům věřitelů, k jichž návrhu bylo řízení provedeno nebo kteří k řízení přistoupili a ohledně nichž nebylo napotom prodejové řízení zastaveno. Bylo proto při rozvrhu přihlédnouti k vymáhané pohledávce rekurentky a ježto její zástavní právo předchází zástavnímu právu F-ovu, bylo přihlédnouti k její pohledávce před pohledávkou F-ovou.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Jde o rozvrh pohledávky, kterou složil poddlužník podle § 307 ex. ř. u exekučního soudu. Takovou pohledávku jest rozvrhnouti podle zásad §§ 283—287 ex. ř. (rozhod. čís. 5042 sb. n. s.). K pohledávce vymáhajícího věřitele jest podle § 285 třetí odstavec ex. ř. přihlížeti i tehdy, když nebyla k rozvrhu přihlášena a není překážky, aby této zásady bylo použito též při rozvrhu pohledávky podle § 307 ex. ř. u soudu složené, neboť nejde tu o výjimečný předpis, který by byl podmíněný zvláštní povahou rozvrhu dražebního výtěžku z movitých věcí.
Citace:
Čís. 12837. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 220-221.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).