Čís. 13016.

Ve sporu proti (tichému) společníku o zaplacení společenského podílu, nemůže se žalovaný domáhati zrušení společnosti.
Civilní rozhodnutí XV. 81 Rozsudek, jímž se uznává na zrušení společnosti (čl. 125 obch. zák.), má moc konstitutivní, nikoliv deklaratorní.
(Rozh. ze dne 16. listopadu 1933, Rv I 600/32.)
Žalovaný přidružil se jako tichý společník k žalobci se vkladem 20000 Kč. Proti žalobě o zaplacení tohoto vkladu namítl žalovaný mimo jiné, že jsou tu důležité důvody, opravňující ho ke zrušení společnosti. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud mimo jiné z těchto důvodů: Žalovaný sice namítal, že žalobce neměl koncesi ku provádění automatických instalací, že byl i v tom směru uveden v omyl, že účele poměru smluvního nemohlo býti dosaženo, že žalobce smluvní povinnosti hrubě porušil, nezaplativ žalovanému za práce montérské od dubna do 11. června 1929, že žalobce nic nepracoval, netvrdil však, jak činí nyní v odvolání, že z toho důvodu jest společenská smlouva neplatná, nýbrž tvrdil výslovně, že důvody ty ho opravňují podle článku 125 a 262 obch. zák. ke zrušení poměru společenského. Žalovaný společenský poměr podle smlouvy nevypověděl a netvrdil, že zažádal o zrušení společnosti podle čl. 125 a 262 obch. zák.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Odvolací soud posoudil věc po právní stránce správně. Jak již odvolací soud správně vystihl, neuplatňoval dovolatel v řízení prvé stolice neplatnost smlouvy, nýbrž namítal, že tu jsou důležité důvody, jež ho opravňovaly ke zrušení společnosti podle čl. 125 a 262 obch. zák. Dovolatel jest však na omylu, domnívá-li se, že se mohl v tomto sporu domáhati zrušení společnosti. Rozsudek, jímž se uznává na zrušení společnosti podle čl. 125 obch. zák., nemá moc deklarativní, nýbrž moc konstitutivní, a pokud tudíž soud neuznal na zrušení společnosti, trvá společnost. Nemůže proto dovolatel v tomto sporu, v kterém se žalobce domáhá zaplacení společenského podílu, namítati, že jest oprávněn se domáhati zrušení společnosti, neboť jest to nerozhodné, pokud nebylo pravoplatně uznáno na její zrušení. Tento nárok může proto dovolatel uplatňovati jen žalobou, nikoliv námitkou v tomto sporu.

Citace:

č. 13016. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 501-502.