Čís. 13064.
Jen když se rozsudku odporuje přípustným opravným prostředkem, lze rozsudek zrušiti pro zmatečnost, třebaže nebyla vytýkána. Rekursní soud, zamítnuv rekurs proti usnesení prvního soudu, jímž byl zamítnut návrh na navrácení v předešlý stav pro zameškání roku, nebyl oprávněn zrušiti pro zmatečnost rozsudek pro zameškání.
(Rozh. ze dne 1. prosince 1933, R I 642/33.)
Usnesením okresního soudu ze dne 15. února 1933 byl zamítnut návrh žalované, by jí bylo povoleno navrácení ve stav předešlý pro zmeškání roku ze dne 10. srpna 1932 a by rozsudek pro zmeškání ze dne 10. srpna 1932 byl zrušen a nařízen nový rok. Do usnesení toho podala žalovaná rekurs, v němž navrhla změnu napadeného usnesení ye smyslu svého návrhu na navrácení ve stav předešlý. Rekursní soud nevyhověl rekursu co do navrácení v předešlý stav, a v příčině té nabylo usnesení rekursního soudu právní moci. Rekursní soud však z podnětu rekursu žalované zrušil z úřední moci pro zmatečnost rozsudek prvého soudu ze dne 10. srpna 1932 jakož i řízení jemu předcházející a uložil soudu prvé stolice, by žalobu znovu doručil, rok ustanovil a dále podle zákona jednal. V tomto směru uvedl v důvodech. Poněvadž při rozhodování o stížnosti shledal odvolací soud, že nebyla ani žaloba správně doručena a že tedy trpí zmatečností již řízení rozsudku předcházející, nezbylo, než je z úřední moci zrušiti podle § 514 druhý odstavec, 477 čís. 4 (5) a 471 čís. 5 c. ř. s.
Nejvyšší soud zrušil usnesení rekursního soudu pokud bylo napadeno, totiž pokud jím byl rozsudek prvého soudu ze dne 10. srpna 1932 i s řízením mu předcházejícím počínajíc doručením žaloby z úřední moci zrušen a prvému soudu uloženo, by žalobu znovu doručil, rok ustanovil a dále jednal podle zákona.
Důvody:
Rekurs je přípustný podle § 514 prvý odstavec c. ř. s.; ustanovení §§ 519 a 527 druhý odstavec c. ř. s. se sem nehodí, protože soud druhé stolice nerozhodl jako soud odvolací za odvolacího řízení a protože podle nařízení rekursního soudu by soud první stolice neměl vydati rozhodnutí nové v téže věci, totiž ve věci navrácení v předešlý stav. Rekursní soud neprávem zrušil rozsudek prvého soudu pro zameškání a řízení jemu předcházející a neprávem mu dal příkaz svrchu zmíněný. Jen kdyby byl rekursní soud rekursu vyhověl a povolil navrácení v předešlý stav, byl by ovšem musil podle § 150 c. ř. s. rozsudek vydaný následkem promeškání roku zrušiti a naříditi prvému soudu, by nový rok ustanovil a o žalobě podle zákona jednal. Když však rekursu nevyhověl a tak usnesení prvního soudu zamítající návrh na povolení navrácení ve stav předešlý potvrdil, nemohl z úřední moci zrušiti rozsudek pro zmeškání a řízení jemu předcházející pro zmatečnost. Ustanovení § 514 druhý odstavec c. ř. s., k němuž rekursní soud poukazuje, se sem nehodí, ježto zde nebylo usnesení prvého soudu v odpor vzaté zmateč- ným, nýbrž nejvýše zmatečným byl rozsudek a řízení jemu předcházející, takže vhodným právním prostředkem k nápravě byla by bývala žaloba pro zmatečnost podle § 529 čís. 2 c. ř. s. Jen když rozsudku se odporuje přípustným opravným prostředkem, lze rozsudek zrušítí z důvodu zmatečnosti, byť í tato iiebyla vytýkaná, tedy z úřední mocí (§§ 471 čís. 7, 474, 494 c. ř. s.). V tomto případě však neodporovala žalovaná strana opravným prostředkem rozsudku pro zmeškání, nýbrž usnesení návrh na povolení navrácení v předešlý stav zamítajícímu, takže rekursní soud nebyl oprávněn zrušiti rozsudek pro zmatečnost.