Čís. 13027.
Zákon ze dne 5. května 1933, čís. 74 sb. z. a n., kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům.
Na tom, kdo žádá o odklad exekuce, jest, by prokázal, že pozemky sám obhospodařuje a z jejich výtěžku čerpá z převážné míry výživu.
(Rozh. ze dne 17. listopadu 1933, R II 414/33.)
Soud prvé stolice vyhověl návrhu dlužnice Berty T-ové, by byla odložena exekuce až na dobu po 31. prosinci 1933 ve smyslu zákona ze dne 5. května 1933, čís. 74 sb. z. a n. Rekursní soud zamítl návrh dlužnice. Důvody: Ve smyslu § 1 odst. (2) zák. ze dne 5. května 1933 čís. 74 sb. z. a n. odloží exekuční soud v exekučních věcech proti zemědělcům zahájených již v den, kdy tento zákon nabyl platnosti, na návrh dlužníka výkon prodeje (dražby) věcí movitých nebo nemovitých na dobu po 31. prosinci 1933. Za zemědělce jest považovati — zákon neříká, kdo jest zemědělcem, — kdo sám se svou rodinou nebo s najatými pracovními silami zemědělské pozemky obdělává, by zcela nebo z části vyživoval sebe nebo svou rodinu. Obecní rada v R. sděluje, že Berta T-ová provozuje v obci živnost hostinskou a výčepnickou, že má vlastní obytnou a hospodářskou budovu a pole ve výměře 4 jiter. Podle odhadního protokolu ze dne 10. května 1933 není na exekvované nemovitosti žádného příslušenství, jelikož majitelka nemovitost sama neužívá a neobdělává. Dává-li povinná, která vlastně jest hostinskou, pozemek do pachtu, nemajíc živého ani mrtvého inventáře k vlastnímu obhospodaření, nelze ji považovati za zemědělce, na něhož se vztahují ustanovení o odkladu výkonu exekuce ve smyslu shora cit. zákona. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacimu rekursu.
Důvody:
Napadené usnesení vyhovuje stavu věcí a zákonu, pročež se odkazuje na jeho správné důvody, jež nebyly vyvráceny vývody dovolacího rekursu a k nimž se podotýká, že bylo na dovolací rekurentce, by prokázala, že pozemky sama obhospodařuje a z jejich výtěžku čerpá z převážné míry výživu, což se však nestalo.