Čís. 12786.

Na nemovitost zatíženou knihovním zákazem zcizení a zadlužení nelze vésti exekuci vnuceným zřízením zástavního práva. Třebaže povolení exekuce nabylo moci práva, muže se třetí osoba domáhati nepřípustnosti exekuce z důvodu knihovního zákazu zcizení a zadlužení.
(Rozh. ze dne 8. září 1933, Rv I 430/32.) Na nemovitosti dlužníků vázlo substituční právo, jakož i zákaz zcizení a zatíženi ve prospěch nezletilých žalobců. Žalovanému družstvů byla právoplatně povolena exekuce vnuceným zřízením zástavního práva na onu nemovitost. Žalobě nezletilců o nepřípustnost exekuce bylo vyhověno soudy všech tři stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
jádrem sporu jest otázka, zda na nemovitost zatíženou knihovním zákazem zcizeni a zadluženi lze vésti exekuci vnuceným zřízením práva zástavního a za tím účelem vnuceným vkladem (§ 87 exek. ř.) práva zástavního. I literatura (Neumannův komentář k exek. ř. str. 377, Ehrenzweig II. str. 183, Klang »Poznámky k novelám« str. 55) i judikatura (rozh. čís. 7617 a 8554 sb. n. s.) zastávají shodně stanovisko, že zákon v § 364 c) obč. zák. nerozeznává mezi dobrovolným a vnuceným zcizením a zatížením. Podle důvodové zprávy k třetí dílčí novele k občanskému zákonníku (zpráva komise pro justiční věci str. 44) neměla zápověď zcizení obsahovati jen dobrovolné zatížení, nýbrž i zcizení a zatížení v exekuci, protože by jinak neměla praktické ceny. je proto názor dovolatele, že se zákaz zcizení a zatížení nevztahuje na exekuční zcizení a zatížení, mylný. Nerozhodné je, že exekuci vnuceným zřízením práva zástavního prvý soud povolil, a že povolení exekuce té nabylo moci práva — neboť okolnost ta nevylučuje, aby oprávněné třetí osoby — zde žalobci — nedomáhali se z důvodu zákazu zcizení a zadlužení nepřípustnosti exekuce.

Citace:

č. 12786. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 142-143.