Čís. 12851.

Zákon ze dne 5. května 1933, čís. 74 sb. z. a n. se nevztahuje na dražbu společné nemovitosti podle § 352 ex. ř.
(Rozh. ze dne 29. září 1933, R I 677/33.)
Dlužník naivrhl, by byla podle § 1 zákona ze dne 5. května 1933, čís. 74 sb. z. a n., odložena exekuce dražbou společné nemovitosti podle § 352 ex. ř. Soud prvé stolice návrhu vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Jde sice o exekuci a i o soudní prodej nemovitostí náležejících aspoň z části zemědělci, avšak exekuce jest vedena podle § 352 ex. ř., aby bylo docíleno rozdělení společného vlastnictví k nemovitosti. Soud rekursní jest toho názoru, že se na takovýto prodej nemovitostí zákon ze dne 5. května 1933 čís. 74 sb. z. a n. nevztahuje. Důvodem zákona bylo, by zemědělci byli po dobu do 31. prosince 1933 chráněni proti vymáhání pohledávek svých věřitelů dražbou věcí movitých nebo nemovitých. To je patrno zvláště z předpisů § 3 cit. zák., ve kterém se mluví o pohledávkách, které příslušejí proti dlužníku-zemědělci, o takovouto pohledávku však při dražbě podle § 352 ex. ř. nejde, nýbrž o nárok jednoho spoluvlastníka proti druhému spoluvlastníku, který tudíž není ve smyslu zákona jeho dlužníkem, aby dosud společná nemovitost byla prodána veřejnou dražbou a tak docíleno rozděleni spoluvlastnictví.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Napadené usnesení vyhovuje stavu věci a zákonu a proto se odkazuje na jeho správné důvody, které nebyly vyvráceny vývody dovolacího rekursu. Při tom se připomíná, že z důvodové zprávy k vládnímu návrhu tisk 2228 a ze zprávy výboru zemědělského a ústavně-právniho tisk 2232 jde zcela jasně na jevo, že důvodem zákona bylo, by dlužníkům z řad zemědělských bylo umožněno, by splatili své dluhy v době po ukončeni sklizně, a by byli tak chráněni po dobu zákonem stanovenou proti vymáháni pohledávek svých věřitelů dražbou věci movitých nebo nemovitých. O takovou exekuci v projednávaném případě však nejde. Vývody dovolaciho rekursu, že bylo úmyslem zákona zabránili exekučnímu prodeji vůbec, bez ohledu na to, z jakého důvodu exekuce jest vedena, a že podle zákona jest ochrana zemědělce nezávislá na důvodu prodeje, nemaji opory ani v doslovu zákona ani v úmyslu zákonodárce.

Citace:

Čís. 12851. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 242-243.