Čís. 12979. Návrh na opětnou dražbu nepředpokládá právoplatnost rozvrhového usnesení. (Rozh. ze dne 3. listopadu 1933, R II 390/33.) Návrh knihovní věřitelky, by byla povolena opětná dražba nemovitosti, soud prvé stolice zamítl, ježto pohledávka navrhovatelky byla převzata vydražitelem k hotovému zaplacení a ježto rozvrhové usnesení dosud nenabylo právní moci. Rekursní soud povolil opětnou dražbu. Důvody: Podle § 154 ex. ř. zahájí se k návrhu opětná dražba nemovitosti na náklad a na nebezpečí obmeškalého vydražitele, který nezapravil včas a řádně nejvyšší podání. Tento návrh může býti učiněn i každým věřitelem, jehož pohledávka jest na nemovitosti právem zástavním zajištěna. V souzeném případě byl návrh na povolení opětné dražby učiněn knihovní věřitelkou, které bylo podle právoplatného rozvrhového usnesení ze dne 5. května 1932 z nejvyššího podání k hotovému zaplacení přikázáno 1464 Kč. Vydražitel nemovitosti nesložil kromě vadia nejvyšší podání podle dražebních podmínek u soudu. Jeví se tedy býti návrh knihovní věřitelky na povolení opětné dražby odůvodněným a byl tento návrh neprávem zamítnut z důvodu, že pohledávka navrhovatelky 4000 Kč byla převzata na nejvyšší podání vydražitelkou a že spor, který byl zahájen následkem odporu, není ještě právoplatně skončen. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody: Napadené usnesení vyhovuje stavu věci a zákonu, pročež se odkazuje na jeho správné důvody, které nebyly vyvráceny vývody do volacího rekursu, k nimž se podotýká, že knihovní věřitelka byla podle § 6 dražebních podmínek k návrhu na opětnou dražbu oprávněna, poněvadž má pohledávku na vydražené realitě knihovně zajištěnou (§ 154 ex. ř.) a není zákonného ustanovení, podle kterého by návrh na opětnou dražbu předpokládal právoplatnost rozvrhového usnesení.