Čís. 12788.


Majetkoprávní smlouvy místních školních rad v Čechách nepodléhají schválení vyšších školních orgánů okresních a zemské školní rady.
(Rozh. ze dne 8. září 1933, Rv I 562/32.)
Školní obec B. v Čechách, zastoupená místní školní radou, domáhala se proti žalovaným neobmezenosti svého vlastnictví k pozemkům, jichž nabyla kupní smlouvou ze dne 2. prosince 1909. Žalovaní namítli mimo jiné, že kupní smlouva ze dne 2. prosince 1909 jest neplatná, ježto nebyla schválena orgánem nadřízeným žalobkyni. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby a uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech: Soud vzal v úvahu, že pro úpravu školství v Čsl. republice mimo jiné zákony platí zákon ze dne 24. února 1873 čís. 16 zemského zákoníka a ze dne 24. února 1873 čís. 17 zemského zákoníka a zákon ze dne 9. dubna 1920 čís. 292 sb. z. a n., prv uvedený zákon potud, pokud jeho ustanovení neodporují zákonu posléz uvedenému. Paragrafem 38 zákona ze dne 9. dubna 1920 čís. 292 sb. z. a n. bylo prohlášeno, že vládním nařízením bude stanovena doba, kdy ostatní ustanovení tohoto zákona budou provedena, a podle nařízení ze dne 6. listopadu 1920 čís. 605 sb. z. a n., §§ 17 až 32 řečeného zákona nabývají účinnosti dnem vyhlášení tohoto nařízení, t. j. dnem 13. listopadu 1920. V § 25 cit. zákona se stanoví, že místní školní rada jest povinna a oprávněna pečovati o budovy a o pozemky školní, aniž uvedeno, že jest potřebí schválení nadřízenými orgány. Poněvadž trhová smlouva ze dne 2. prosince 1909 byla ujednána ještě za platnosti zákonů ze dne 24. února 1873 čís. 16 a 17 zemského zákonníka, bylo se zabývati i otázkou, zda s hlediska těchto zákonů bylo ku platnosti smlouvy potřebí jejího schválení, čili nic. Z těchto zákonů nikde nevychází najevo, že trhová smlouva potřebovala k platnosti schválení nadřízených orgánů, neboť z ustanovení § 14 zák. ze dne 24. února 1873 čís. 17 z. zák. ještě neplyne, že trhová smlouva potřebovala ku platnosti schválení nadřízeného úřadu. Ostatně žalovaná strana ani nepotvrdila, tím méně prokázala, že proti usnesení místní školní rady, kterým se rozhodla koupiti sporný pozemek, byla podána stížnost a že měla úspěch. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Co se týče výtky nesprávného právního posouzení věci v tom směru, že trhová smlouva jest neplatná proto, že nebyla schválena nadřízenými školními orgány, tu, nehledíc ani k tomu, že dosud o zrušení této smlouvy a tím o vlastnictví žalující strany k pozemku zakročeno nebylo, nelze výtce té přiznati oprávnění. Ani v zemském zákoně ze dne 24. února 1873 čís. 16 zemského zákona ani v zemském zákoně ze dne 24. února 1873 čís. 17 zemského zákona není vyslovena závislost místních školních rád na vyšších školních orgánech okresních a zemské školní rady pokud se týče poměrů hospodářských v tom směru, že by majetkoprávní smlouvy podléhaly schválení jmenovaných vyšších školních úřadů. Z ustanovení § 3 prvního zákona, jehož se odvolání dovolává, nic takového neplyne, naopak § 2 téhož zákona ustanovuje, že místní školní radě přísluší zřizovati a udržovati školní stavení atd., a podle § 3 téhož zákona okresní školní radě přísluší dozor nad tím, by školní obec ony závazky plnila, a v témže smyslu předpokládá i § 26 cit. zákona čís. 16/1873 zemského zákona, že jest školní obec povinna opatřiti náklad na vystavení nevyhnutelné budovy školní a může se jen dožadovati příspěvku z peněz zemských. Ustanovení § 26 cit. zákona čís. 17/1873 zemského zákona, jehož se odvolání také dovolává, zřejmě vztahuje se jen k tomu, zda se má škola zříditi nebo rozšířiti a zda jsou pro to podmínky.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání, mimo jiné z těchto
důvodů:
Názor dovolatelů, že trhová smlouva ze dne 2. prosince 1900 jest neplatná, poněvadž nebyla schválena nadřízeným úřadem, nemá, jak správně uvedl již odvolací soud, opory v zákoně, poněvadž ani z dovolaného § 3 ani § 26 zákona ze dne 24. února 1873 čís. 16 z. z. pro Čechy nic takového neplyne, jak správně uvedl již odvolací soud.
Citace:
č. 12788. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 137-138.