Čís. 12942.
Měla-li předstupující hypotéka pořadí ihned za ustupujícím právem, platí pro postap přednosti ustanovení § 46 třetí dílčí novely k obč. zák., nikoliv ustanovení třetího odstavce § 47 této novely, které se vztahuje'na případ, kdy se postup přednosti stal mezi právy, která nejdou bezprostředně za sebou, bez svolení těch, kdož mají práva mezi oběma. V případě § 46 nabývá předstupující právo pořadí ustupujícího práva bez omezení a jde o úplnou výměnu míst s absolutním účinkem, jako by předstupující právo již od počátku bylo na místě ustupujícího práva a toto na místě práva předstupujícího.
Postoupilo-li právo doživotního a nedílného požívání podle § 46 třetí dílčí novely přednost bezprostředně za ním jdoucí hypotéce, nemá již přednost před knihovním věřitelem a nemůže již býti ve smyslu § 150 ex. ř. převzato vydražitelem bez započtení na nejvyšší podání.

(Rozh. ze dne 21. října 1933, R II 403/33.)
Exekuční soud schválil podmínky navržené vymáhajícím věřitelem pro dražbu domu s tím, že odstavec 3 bude zníti: Vydražitelem budiž bez započtení do nejvyššího podání převzato břemeno pod C 19 doživotní a nedílné požívání pro Karolínu B-ovou. Důvody: Vymáhající strana navrhla vzhledem k tomu, že pod C 14 dražené nemovitosti byla postoupena záložně M. k zajištění její pohledávky 80.000 Kč, pro níž zástavní právo pod C 23 bylo vloženo, přednost před tímto břemenem, by břemeno toto bylo převzato vydražitelem započtením do nejvyššího podání. Vzhledem k ustanovení § 47 odst. II dílčí novely k obč. zák. ze dne 19. března 1916 byl nařízen rok k stanovení dražebních podmínek, ježto takto navržené dražební podmínky uchylují se od zákonných předpisů o převzetí břemen upraveném v § 150 ex. ř., jehož výklad byl posudkem nejvyššího soudu ze dne 16. května 1902 blíže určen. Při roku k stanovení dražebních podmínek vyslovil se zástupce věcně oprávněné Karoliny B-ové proti tomu, by ono břemeno bylo převzato se započtením do nejvyššího podání. Bylo proto postupovati podle zákonných ustanovení upravujících obsah dražebních podmínek. Podle § 47 třetí odstavec výše cit. zákona, zanikají účinky postoupení knihovního pořadí pro řízení exekuční, jestliže právo odstoupivší podle svého dřívějšího pořadí musí býti převzato beze srážky z nejvyššího podání. V souzeném případě jest tomu tak, že břemeno ve prospěch Karoliny B-ové bylo břemenem vtěleným na prvním místě před ostatními zástavními věřiteli, takže podle citovaného posudku z roku 1902 muselo býti převzato při rozvrhu bez započtení do nejvyššího podání. Nelze proto ve smyslu § 47 cit. zák. hleděti k onomu postoupenému pořadí knihovnímu, a bylo proto schváliti dražební podmínky s touto změnou, že břemeno přejímá se vydražitelem bez započtení do nejvyššího podání. Tomu nasvědčuje i doslov třetího odstavce § 47 cit. zák. »musí-li vydražitel převzíti ustupující právo podle jeho dřívějšího pořadí beze srážky z nejvyššího podání....«. Rovněž Hora míní, že postoupení knihovního pořadí jest v takovém případě pro exekuční řízení bezúčinné (str. 193 Soustava exekučního řízení). Rekursní soud změnil napadené usnesení v ten rozum, že právo doživotného a nedílného požívání pro Karolinu B-ovou, vtělené pod pol. 19 listu C, bude převzato jen potud, pokud podle svého pořadí nalezne úhradu v rozdělované podstatě. Důvody: Napadené rozhodnutí prvního soudu zakládá se na nesprávném výkladu § 46 a 47 III. dílčí novely k občanskému zákonu. První soud totiž přehlíží, že § 46 upravuje případ, kde jde předstupující právo v knihách za právem ustupujícím, anebo byla mu postoupena přednost všemi, kdož mají právo mezi oběma, kdežto § 47 se týká případů, kde byl vyměněn pořad práv, která nejdou přímo za sebou a nepřivolí ti, kdož mají práva mezi oběma, k postoupení přednosti. Třetí odstavec § 47 ustanovuje ovšem, že při rozvrhu nejvyššího podání jest přihlížeti k předstupujícímu právu na jeho původním místě, musí-li vydražitel převzíti ustupující právo podle jeho dřívějšího pořadí beze srážky z nejvyššího podání, toto ustanovení vztahuje se však jen na případ, upravený § 47, nikoliv na případ § 46. Podle předpisů § 46 vstupuje předstupující právo bez omezení na místo ustupujícího práva, o takový případ tu jde a jest proto mylný názor prvního soudu, jenž rozhodl podle třetího odstavce § 47. Podle §§ 29 knih. zák, 150 a 216/4 ex. ř., nemůže právo, které nemá pořadí před všemi dalšími břemeny, bez souhlasu všech zúčastněných býti převzato bez započtení na nejvyšší podání.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Názor stěžovatelky, že účinky postupu přednosti pohledávce záložny M. 80000 Kč před právem doživotního a nedílného požívání, vloženým pod pol. C 19 ve vložce čís. 175 pro Karolinu B-ovou, nutno posuzovati podle třetího odstavce § 47, třetí dílčí novely k obč. zákonu (cis. nař. ze dne 19. března 1916, čís. 69 ř. zák.) a nikoliv podle § 46 této dílčí novely, neodpovídá skutkovému stavu, ani zákonu. Podle výpisu o vložce čís. 175 jsou v ní vloženy: pod pol. C 19 na základě smlouvy odstupní ze dne 22. března 1921: a) právo doživotního a nedílného požívání pro Karolinu B-ovou, b) právo zástavní pro hotovou výplatu nyní ve zbytku 10000 Kč, se 4% úroky ve prospěch Ludmily B-ové, pod položkou C 23 podle dlužního úpisu ze dne 26. listopadu 1929 právo zástavní pro pohledávku 80000 Kč s přísl. pro záložnu M. a pod položkou C 24 podle prohlášení o postoupení přednosti ze dne 27. listopadu 1929 vložena přednost pro pohledávku záložny M. v Brně 80.000 Kč, před právem doživotního a nedílného požívání pro Karolinu B-ovou (k pol. 19a) a před pohledávkou Ludmily B-ové 10000 Kč (k pol. 19 b). jelikož pohledávce záložny M. v Brně 80.000 Kč předcházely jen právo doživotního a nedílného požívání Karoliny B-ové a pohledávka Ludmily B-ové 10000 Kč, platí pro postup přednosti ustanovení § 46 třetí dílčí novely k obč. zák. ze dne 19. března 1916', čís. 69 ř. z., nikoliv ustanovení třetího odstavce § 47, které se vztahuje na případ, kde postup přednosti se stal mezi právy, které nejdou bezprostředně za sebou, bez svolení oprávněných mezi jimi jsoucích. V případě § 46 nabývá předstupující právo pořadí ustupujícího práva bez omezení, což znamená úplnou výměnu míst s absolutním účinkem postoupení přednosti (viz materialie k třetí dílčí novele str. 190, 195 a násl.) a věc má se tak, jakoby vpřed postupující právo již od počátku bylo na místě práva ustupujícího a toto na místě práva předstupujícího. Získala-li tedy pohledávka záložny M. 80.000 Kč postupem přednosti knihovního pořadí, které mělo dříve právo doživotního nedílného požívání Karoliny B-ové, pak ovšem toto ustoupivší právo Karoliny B-ové nemá již přednost před knihovním věřitelem, aby mohlo býti ve smyslu ustanovení § 150 ex. ř. převzato vydražitelem bez započtení na nejvyšší podání. V tomto směru poukazuje se na posudek nejvyššího soudu vídeňského z 16. května 1902, pres. 272/1, na nějž odkazují i materiálie na str. 197—198. Neposoudil proto rekursní soud věc nesprávně, změniv usnesení prvého soudu v ten smysl, že právo doživotního a nedílného požívání Karoliny B-ové bude převzato jen potud, pokud podle pořadí nalezne úhradu v rozdělované podstatě.
Citace:
č. 12942. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 387-389.