Čís. 12765.Nebylo-li nejpozději při rozvrhovém roků prokázáno, že se kauce pro vedlejší závazky vztahuje i na starší než tříleté úroky a na interkalární úroky za dobu po příklepu, nelze je přikázati v knihovním pořadí.(Rozh. ze dne 2. září 1933, R I 490/33.)Rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně vydraženou nemovitost, jež byla přiklepnuta dne 6. května 1932, přikázal soud prvé stolice v knihovním pořadí Občanské záložně v J. jistinu se 7% úroky ode dne 1. ledna 1929 do dne příklepu s 6% úroky z prodlení za tutéž dobu, nepřikázal ji však 7% interkalární úroky za dobu po příklepu. Re- kursní soud nevyhověl ani rekursu Občanské záložny ani rekursu dalšího knihovního věřitele Dr. K-a. Důvody: Vymáhající strana Občanská záložna v J. podává rekurs proti rozvrhovému usnesení prvního soudu z důvodu, že jí nebyly přikázány z nejvyššího podání 7% úroky interkalární od udělení příklepu, od 10. května 1932 do dne vyplacení, nejméně ode dne vydání rozvrhového usnesení, t. j. od 4. října 1932. Z nejvyššího podání lze uspokojiti jen nároky na zaplacení úroků ode dne příklepu skutečně splatných, budoucí úroky nelze přikázati z nejvyššího podání ani v rámci vedlejších závazků, ty hradí od příklepu vydražitel, převezme-li pohledávku, jinak obdrží věřitelé úroky za dobu po příklepu podle poměru svých pohledávek z úroků, jež vynese složené nejvyšší podání. I kauce pro vedlejší závazky slouží jen k uspokojení vedlejších závazků v době příklepu skutečně existujících. Stížnost vymáhající strany nemá proto v zákoně opory a nebylo jí tudíž vyhověno.Dr. K. napadá rozvrhové usnesení, pokud jím nebylo vyhověno jeho odporu proti přikázání 7% úroků Občanské záložně za dobu od 1. ledna 1929 do 6. května 1929 jako úroků starších než 3 roky ode dne příklepu a dále 6% úroky z prodlení za tutéž dobu. Jest ovšem pravda, že stejného pořadí s jistinou požívají podle § 216 čís. 4 ex. ř. jen úroky tříleté před dnem příklepu, ale jest uvážiti, že vymáhající strana žádala přikázání starších než tříletých úroků, t. j. za dobu od 1. ledna 1929 do 6. května 1929 v mezích vedlejších závazků, pro které jest v pořadí jistiny zřízena jistota do výše 6000 Kč a 3000 Kč, úroky tyto nepřesahují meze této jistoty, pročež právem byly přisouzeny v uvedeném pořadí. Nelze pochybovati o tom, že za vedlejší závazky dlužno v první řadě považovati také úroky, neboť jsou v první řadě jejím příslušenstvím (srov. rozh. nejv. soudu čís. 8300).Nejvyšší soud vyhověl dovolacímu rekursu Dr. K-a a změnil napadené usnesení v ten smysl, že se Občanské záložně v J. nepřisuzují 7% úroky za dobu od 1. ledna 1929 do 6. května 1929 ani příslušné 6% úroky z prodlení; dovolacímu rekursu Občanské záložny nevyhověl.Důvody:Odůvodněný je rekurs knihovního věřitele Dr. K-a co do úroků starších než tři léta, počínajíc od příklepu, protože úroky ty mohla by Občanská záložna požadovati jen, kdyby byla tvrdila a nejpozději při rozvrhovém roku prokázala, že pro úroky starší tří let skutečně byla v dlužním úpisu ze dne 12. května 1927 kauce zřízena. Občanská záložna to však ani netvrdila, dlužní úpis nepředložila a likvidovala ony úroky v rámci kauce pro vedlejší závazky u příslušných pohledávek zapsané ve výši 6000 Kč a 3000 Kč. Protože však ani z knihovního výpisu, který byl soudu první stolice při rozvrhu po ruce, není patrno, že by se kauce pro vedlejší závazky vztahovala také na starší než tříleté úroky, nebylo je přisouditi.Nebylo však lze vyhověti dovolacímu rekursu Občanské záložny v J. pokud jde o interkalární 7%ní úroky za dobu po příklepu, protože ani tu nebylo prokázáno, že v dlužním úpisu při zřizování kauce pro vedlejší závazky bylo na tyto interkalární úroky (na diferenci mezi nimi a částkou fruktifikátů) pamatováno. Ani to z knihovního výpisu nevyplývá.