Čís. 12930.
Pro příslušnost podle § 17, druhý odstavec, ex. ř. jest lhostejno, o který právní důvod jest opřena žaloba, stačí, že tento důvod byl vyvolán skutečností exekučního řízení.
Pro žalobu, jíž se žalobce domáhá na žalovaném náhrady škody proto, že ho jako vydražitel dal nucené vykliditi z vydražené usedlosti,
na níž měl žalobce knihovně zajištěnou služebnost bydlení a výměnek, jest výlučně příslušným exekuční soud.

(Rozh. ze dne 20. října 1933, R I 970/33.)
Žalobou, zadanou na krajském soudě, domáhal se žalobce na žalovaném vydražiteli zaplacení 100000 Kč a opíral žalobní nárok o to, 1. že žalovaný dal jako vydražitel soudem nucené vykliditi veškeré nemovitosti ve vydražené usedlosti č. p. 14, zejména i věci z místností, na něž se vztahuje pro žalobce knihovní zajištěná služebnost bydlení a výměnek, a místnosti ty uzavřel, čímž vznikla mu škoda 30000 Kč porušením práva ke spoluužívání těchto místností a k volnému pobytu v nich; 2. že se žalovaný při vyklizení nepostaral o řádné uložení žalobcových věcí, které protiprávně vyklidil, ježto uloženy byly do stáje a po dva dny ležely u silnice, následkem čehož byla mu způsobena škoda na nábytku, skle a nádobí nejméně 20000 Kč, a posléze 3. že žalobce následkem vyklizení jeho věcí a uzavření místností byl velice rozrušen a hrozilo mu nebezpečí mrtvice, čímž utrpěl zhoršení svého zdraví, zač si čítá 50000 Kč. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek i s předchozím řízením pro zmatečnost. Důvody: Odvolací soud zkoumaje z úřadu, zda nejde o nezhojitelnou nepříslušnost soudu, došel k názoru, že příslušnost procesního soudu po věcné stránce dána není. Podle § 17 druhý odstavec ex. ř. má exekuční soud projednati a rozhodnouti všechny spory za exekučního řízení a z něho vzniklé. Vyžaduje tudíž příslušnost podle tohoto předpisu jednak, by ustanovení exekučního řádu bylo zřídlem sporu nebo žalobního nároku, jednak aby exekuční řízení dalo podnět k vymáhání nároku žalobou, by šlo o rozepři, jež byla vyvolána některou skutečností exekučního řízení (srv. rozh. čís. 7592). V souzeném případě mají všechny uplatňované nároky podklad v nuceném vyklizení vydražených nemovitostí, nařízeném exekučním soudem. Ježto příslušnost exekučního soudu k projednání sporů stanovená § 17 druhý odstavec ex. ř. trvá až do úplného provedení rozvrhového usnesení, kteréž dosud, jak ze spisů okresního soudu v Š. plyne, právní moci nenabylo a ve sporu po případě řešiti bude otázky exekučního řízení, zejména, zda vydražitel převzal výměnek a služebnost bytu pro žalobce na vydražené nemovitosti pojištěné započtením na nejvyšší podání či bez započtení, ohledně kteréžto otázky žalobcem byl podán rekurs, nebyl krajský soud k projednávání této rozepře příslušný, nýbrž podle § 51 ex. ř. okresní soud v Š. jako soud exekuční.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Jak stěžovatel sám uvádí, domáhá Se na žalovaném náhrady škody z důvodu, že žalovaný jako vydražitel dal nucené vykliditi zejména věci z místnosti ve vydražené usedlosti, na něž se vztahuje pro žalobce knihovně zajištěná služebnost bydlení a výměnek. Bylo tedy zřídlem žalobního nároku ustanovení §§ 156, 349 ex. ř., na jehož základě bylo vyklizení vykonáno, a dalo exekuční řízení, ve kterém se tak stalo, podnět k vymáhání nároku žalobou, takže, nebýti tohoto řízení, nebylo by došlo ani k této žalobě. Šlo tedy o rozepři, která byla vyvolána skutečností exekučního řízení, t. j. nuceným vyklizením vydražené nemovitosti (srovnej rozh. čís. 7592). Na tom, o který právní důvod jest opřena žaloba, nesejde, nýbrž stačí, že důvod ten byl vyvolán takovou skutečností. Byly tu proto předpoklady § 17 (2) ex. ř. Názor odvolacího soudu, že příslušnost podle tohoto místa zákonného trvá, poněvadž rozvrhové usnesení nenabylo ještě právní moci, stěžovatel vůbec nenapadá.
Citace:
č. 12930. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 369-371.