Čís. 13026.
Jde o »aliud«, byl-li dodán zánovní stroj místo stroje »nového«.
Stroj, který byl již jednou prodán a dřívějším kupitelem po nějakou dobu používán, načež mu byl odňat a musil býti opravován, není »nový«, třebaže doba, po niž byl dřívějším kupitelem používán, nepřekročila dobu přiměřenou pro zaběhnutí stroje.

(Rozh. ze dne 17. listopadu 1933, Rv 1 739/32.)
Žalobce koupil od žalovaného stroj (traktor). Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce na žalovaném zrušení kupní smlouvy, tvrdě, že nebyla splněna smluvní podmínka, by mu byl dodán stroj nový. Oba nižší soudy žalobu zamítly.
Nejvyšší soud uznal podle žaloby.
Důvody:
Jest vycházeti z toho, že předmětem kupní smlouvy byl stroj nový a že jmenovitě na straně žalobcově bylo na takový stroj pomýšleno, že to byl jeho úmysl, aby dostal stroj nový, o čemž také zástupce žalovaného věděl. Nižší soudy nesprávně rozeznávaly ještě mezi pojmem »nový« a »úplně nový« a nesprávně uváděly jako opak »stroj starý«. Není třeba si vymiňovati, by stroj byl úplně nový, kupuje-li se stroj nový, protože je to v pojmu novosti stroje. Opakem nového stroje není snad teprve stroj starý, nýbrž již také stroj, který není již nový, který by snad mohl býti uznán za »zánovní«. Kupuje-li se stroj nový, je vyloučeno dodání stroje zánovního; tohoto rozdílu je sí dobře vědom také žalovaný, ovšem má mylně za to, že lze nedostatek novosti vyvážiti a napraviti slevou s ceny. Že nebyl dodán nový stroj, nebylo žalovaným za sporu ani popíráno, žalovaný se snažil jen dovoditi, že stroj lze ještě pokládati za nový. Ani znalec nepopírá, že nebyl dodán stroj nový ve vlastním slova smyslu, nýbrž považuje prý stroj za »továrně nový« jednak se zřetelem ke zvyklostem a jednak proto, že nesejde na tom, kde bylo prováděno zaběhnutí stroje, když doba, zaběhnutí přiměřená, nebyla překročena. Než tu již znalec vybočuje z mezí jeho posudku mezených a přechází k právnímu posouzení, v němž s ním nelze souhlasiti. Byl-li stroj, jak bylo zjištěno, již jednou prodán a dřívějším kupcem alespoň v tom rozsahu, jak sám připouští, to jest po třicet dní, používán, byl-li pak onomu kupci odňat a musil býti opravován, nelze zajisté již mluviti o novém stroji, jaký měl na mysli žalobce, když stroj kupoval. Pro zákazníka není lhostejno, byl-li stroj zaběhnut v továrně pod odborným dozorem a odbornými silami a zůstal-li při tom neporušen, anebo byl-li nikoli jen zaběhnut, nýbrž používán neodpovědnými osobami a při tom poškozen, protože kupec již subjektivně nemá onoho uspokojení a důvěry, kterou má na mysli, když chce stroj nový. Chce-li stroj nový, smí se ve slušném obchodování nadíti, že mu bude dodán takový stroj a že mu skutečný stav věci nebude zamlčen. Chce-li pak dodavatel skutečně vážně splniti takový svůj závazek, musí kupci nabídnouti skutečný takový nový stroj a nebude se pokoušeti podsunouti kupci stroj, který této vlastnosti nemá; učiní-li tak přece, nemůže čekati, že bude dodávka uznána za plnění smluvní.
Citace:
Čís. 13026. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 517-518.