Čís. 12937.
Z podmínek, jež ujednala obec při prodeji svého pozemku s kupitelem v zájmu veřejnosti o zastavění pozemku, nemůže odvozovati proti kupiteli soukromoprávní nárok soused kupitelův.
(Rozh. ze dne 20. října 1933, Rv II 74/32.)
Žalobkyně domáhala se na své sousedce, by bylo zjištěno, že žalované nepřísluší oprávnění zastavěti dvorním křídlem pozemek při hranici sousedící s pozemkem žalobkyně a že žalovaná jest povinna zdržeti se zastavění svého pozemku uvedeným způsobem. Žalobní nárok odůvodňovala žalobkyně tím, že při prodeji pozemku žalované obcí B. bylo ustanoveno, že stavba dvorních křídel jest přípustná jen do výše jednoho patra s plochou střechou, aby světlost domu nebyla porušována, a že se zřizování dvorních křídel povoluje jen po jedné hranici sousedních staveb. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Důvody: Jde o to, zda podmínky smluv, jež město B. při prodeji parcel jemu vlastnicky přináležejících uzavřelo s jednotlivými kupiteli, obzvláště podmínka, že se zřízení dvorních křídel povoluje jen při jedné hranici sousedních staveb, zakládaly soukromoprávní smlouvu ve prospěch třetích, tedy i ve prospěch žalobkyně, z níž by podle § 881 obč. zák. bylo lze vyvozovati oprávnění k žádosti, by žalovaná nezastavěla svůj pozemek dvorním křídlem, při hranici sousedící s pozemkem strany žalující. V tomto směru jest přípisem města B. prokázáno, že podmínky odprodeje, jakož i usnesení městského zastupitelstva ze dne 30. října 1930 byly žalované sděleny a že závazky těmito podmínkami stanovené byly uloženy kupitelce ve prospěch obce z důvodů veřejnosti, nikoliv snad ku prospěchu osob třetích, a to proto, by městská rada jako úřad stavební měla při projednávání stavebních věcí snadnější způsob vyřizování, ač na podmínky ty vázána není a může kdykoli se stanoviska veřejné účelnosti a prospěšnosti stanoviti výjimky z těchto podmínek. Pozbyla tedy při tomto stavu věci žalobní žádost jakékoliv právní opory se stanoviska ujednání soukromoprávního a byla proto v celém obsahu zamítnuta. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolatelka opřela žalobní nárok o smlouvu v její prospěch mezi obcí B. a žalovanou, tedy o ustanovení § 881 obč. zák. Podle tohoto místa zákonného jest posuzovati nárok třetí osoby podle úmluvy, povahy a účelu smlouvy. Smlouva taková jest dohodou mezi smluvníky, že nemá bytí plněno jednomu z nich, nýbrž osobě třetí. Vždy musí býti zřejmo, že byla vůle stran, by třetí osoba dostala umluvené plnění. (Srovnej rozh. čís. 8973 sb. n. s.) Bylo tedy pro řešení tohoto sporu jen rozhodným, zda tu byla taková vůle smluvních stran, a bylo proto třeba předně tento skutkový předpoklad zjistiti. To také nižší soudy učinily, použivše k tomu připíšu města B. Tento skutkový předpoklad se snaží dovolatelka zvrátili tím, že město učinilo onu podmínku, disponujíc svým soukromým majetkem, že podmínka ta znamenala pro nabyvatele stavebních míst majetkoprávní hodnotu a že, i kdyby ustanovení to bylo učiněno z důvodů veřejnosti, se stalo částí soukromoprávní smlouvy. I kdyby tomu tak bylo, nemůže z tohoto dovolatelka pro sebe nic s úspěchem vyvozovali, když bylo zjištěno, že závazek byl uložen žalované jako kupitelce ve prospěch obce a nikoliv snad ve prospěch osob třetích, tedy též žalobkyně.