Čís. 12857

Jest přípustné, by neúvěrní družstva přijímala od svých členů úsporné vklady, a neplatí pro ně ustanovení čl. XIII. a XIV. zákona čís. 54/1932 sb. z. a n., jsou-li pod dozorem svazu (ústředí) zmocněného podle platných zákonů k jejich revisi (revisního svazu), a označují-li stvrzenky na vklady zřetelně jako členské knížky (členné úsporné knížky).
Úvěrní družstva jsou oprávněna vydávati vkladní knížky (listy) jen za podmínek čl. XIII. a XIV. (2) čís. 1, 2 zák. čís. 54/1932 sb. z. a n.
Přijímáním úsporných vkladů od členů neprovádí výrobní družstvo činnost spořitelní a záložní a nestane se tím peněžním ústavem. Není třeba zvlášť udávati, k jakému účelu se děje příjímání úsporných vkladů aniž musí tato další činnost družstva dojiti výrazu ve firmě družstva.
(Rozh. ze dne 29. září 1933, R I 849/33.)
Rejstříkový soud zamítl opověď změny stanov společenstva Výrobní družstvo strojníků a nástrojářů v P., zapsané společenstvo s ručením obmezeným, usnesené při valné hromadě družstva dne 22. dubna 1933 a týkající se § 2 odst. II. písm. e) a § 3 písm. c) dosavadních stanov ze dne 17. února 1926, pozměněných dne 19. prosince 1929, ježto, ana nebyla ani dodržena lhůta ke změně, k doplnění stanov v čl. XLIV. odst. (2) zák. čís. 54/1932 sb. z. a n. vyhrazená, není přípustné, by toto družstvo povahou svou výrobní nyní předmět svého podnikání navrhovanou změnou stanov rozšířilo na přijímání a úrokování vkladů úsporných od členů, aniž blíže určeno, v jakém způsobu a k jakému účelu by úsporné vklady ty přijímány a spravovány bytí měly (§ 63 stanov), takže by navrhované doplnění stanov, jež by podle § 4 zák. čís. 70/1873 ř. zák. i v doslovu výrazu dojiti melo, dodatky k §§ 2 a 3 stanov při tomto již od 31. března 1926 zapsaném družstvu znamenalo rozšíření dosavadní činnosti na činnost spořitelní a záložní, jež přijímání a zúrokování členských vkladů v sobě obsahuje, kteréž rozšíření činnosti jest však též na roven postaviti zřízení peněžního ústavu, druhu v § 2 odst. (1) písm. b) zák. čís. 239/1924, v doslovu zák. čís. 54/1932 sb. z. a n. uvedeného, jehož zápisu toho času brání ustanovení § 19 zák. čís. 44/1933 sb. z. a n. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil, poukázav k jeho důvodům.
Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších soudů a vrátil věc soudu prvé stolice, by, nehledě k důvodům, pro které opověď zamítl, dále po zákonu jednal a znovu rozhodl.
Důvody:
Souhlasná usnesení nižších soudů, jimiž byla opověď změny stanov stěžujícího družstva, týkající se § 2 odstavec druhý e) a § 3 c) zamítnuta, napadá družstvo pro nezákonnost (§ 46 (2) zák. č. 100/31 sb. z. a n.). Dovolacímu rekursu nelze upříti oprávnění. Nižší soudy nepovolily doplněk stanov v § 2 odstavec druhý e) slovy »přijímáním a úrokováním úsporných vkladů« a v § 3 c) slovy »z členských úsporných vkladů«, vycházejíce z názoru, že jde o družstvo výrobní, které nemůže rozšiřovat! předmět podnikání na přijímání a úrokování vkladů bez bližšího uvedení, v jakém způsobu a k jakému účelu úsporné vklady by měly bytí přijímány a spravovány, že takovéto rozšíření činnosti spořitelní a záložní by družstvo stavilo na roveň zřízení peněžního ústavu a že žádanému zápisu brání předpisy odstavce 2. čl. XLIV. zákona čís. 54/1932 sb. z. a n., pokud se týče odstavec (1) b) § 2 zák. čís. 230/1924 ve znění čl. XIV. zák. čís. 54/32 sb. z. a n. a § 19 zák. čís. 44/33 sb. z. a n. S tímto názorem nižších soudů nelze souhlasiti. Nižší soudy přehlédly, že rekurující družstvo není úvěrním družstvem ve smyslu § 2 (1) b) zák. čís. 239/1924 sb. z. a n. v doslovu čl. XIV. zák. čís. 54/32 sb. z. a n., že neprovozuje ani podle stanov ani ve skutečnosti výlučně nebo z části úvěrní obchody a uniklo též pozornosti soudů znění druhé věty odstavce (1) čl. XLII zák. čís. 54/1932, v které se mluví o stvrzenkách, vydaných spotřebními nebo jinými neúvěrními družstvy o úsporných vkladech členských. Právě z doslovu tohoto místa zákona je zřejmo, že je přípustné, by neúvěrní družstva přijímala od svých členů úsporné vklady, a neplatí pro ně ustanovení článků XIII a XIV zákona čís. 54/1932 sb, z. a n., jestliže a) společenstva vyhovují předpisu odstavce (2) čís. 1 § 2, to jest, jsou-li pod dozorem svazu (ústředí), zmocněného podle platných zákonů k jejich revisí (reyisního svazu), a b) označují-li stvrzenky na vklady zřetelně jako členské knížky (členské úsporné knížky). Naproti tomu úvěrní družstva jsou oprávněna vydávati vkladní knížky (listy) jen za podmínek čl. XIII a XIV (2) čís. 1, 2 zák. čís. 54/1932 sb. z. a n. Bude-li tedy rejstříkovým soudem zjištěno, že rekurující družstvo zákonným podmínkám, zejména pod a), b) uvedeným, vyhovělo, nebude lze mu zápis změn, pokud se týče doplňků stanov po zákonu odpírati, a nedopadají na ně předpisy v napadeném usnesení uváděné. Přijímáním úsporných vkladů od členů neprovádí družstvo činnost výrobní, spořitelní a záložní a nestane se tím peněžním ústavem, jak míní rejstříkový soud, poněvadž touto činností má se jen rozšířiti vůlí členstva provozovací kapitál (§ 3 stanov) k dosažení účelu v § 2 stanov uvedeného, pročež není třeba ještě zvlášť udávali, k jakému účelu přijímání úsporných vkladů se děje. Že tato další činnost nemusí dojiti výrazu v označení firmy družstva, patrno z předpisu § 4 druž. zák., který nevyžaduje, by ze znění firmy byla zřejmá veškerá činnost společenstva, nýbrž stačí, obsahuj e-li firma poukaz alespoň k jedné z činností (rozh. čís. 8751 sb. n. s.), čemuž dosavadní doslov firmy vyhovuje. Poněvadž nejde o zřízení nového peněžního ústavu, pokud se týká peněžního podniku, ani o provozování živnosti bankéřské a směnárenské, není případný ani poukaz na § 59 zák. čís. 54/32 sb. z. a n., správně na § 19 zák. čís. 44/33 sb. z. a n. Napadená usnesení, jež nejsou ve shodě se zákonem, bylo proto zrušiti a vrátiti věc rejstříkovému soudu k dalšímu řízení a novému rozhodnutí.

Citace:

Čís. 12857. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 249-251.