Čís. 12976.

Podstatným znakem venkovského statku podle § 151, třetí odstavec, ex. ř. jest, by budovy na statku sloužily účelům zemědělským a nikoliv opáčně, aby pozemky sloužily používání budov.
Jsou-li budovy na pozemcích zařízeny k účelům zemědělským, jde o venkovský statek, třebaže jejich odhadní hodnota i se stavební parcelou a zahradou jest vyšší než odhadni cena pozemků. Lhostejno, že pozemky jsou propachtovány a že povinný má i ještě jiné požitky.
(Rozh. ze dne 3. listopadu 1933, R I 1050/33.)
Soud prvé stolice povolil usnesením ze dne 10. dubna 1933 k návrhu manželů B-ových exekuci vnucenou dražbou polovice nemovitostí, náležejících Václavu S-ovi. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Ze spisů vyplývá, že ohledně polovice nemovitostí připsaných do vlastnictví Václava S-a byla exekuce vnucenou dražbou vedená vymáhající věřitelkou firmou Č. usnesením okresního soudu ze dne 16. března 1933 podle § 151 ex. ř. zrušena, ježto při dražebním roku dne 16. března 1933 nebylo učiněno podání. V usnesení tom, ježto jde o zemědělskou nemovitost, ohledně níž nejnižší podání bylo stanoveno dvěma třetinami odhadní ceny, bylo také výslovně ve shodě s ustanovením § 151, třetí odstavec, ex. ř. stanoveno, že do půl roku po dražebním roku nemůže býti navrženo, by dražební řízení bylo znovu zahájeno. Poněvadž pak ve smyslu citovaného § 151, třetí odstavec, ex. ř. při zemědělských nemovitostech před uplynutím půl roku od dražebního termínu, v němž nebylo učiněno podání, nové dražební řízení nemůže býti navrženo, jest návrh na povolení exekuce vnucenou dražbou nepřípustný a bylo jej proto zamítnouti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podstatným znakem venkovského statku podle § 151 třetí odstavec ex. ř. jest, by budovy na statku sloužily účelům zemědělským a nikoliv opačně, by pozemky sloužily používání budov, a rozhodným jest proto, který účel převládá. Tato zásada byla vyslovena i v rozhodnutí čís. 8186 sb. n. s., na něž se dovolací rekurenti odvolávají. Podle odhadu sestávají budovy z obytného domku, chléva, kolničky a chléva a stodoly, z čehož patrno, že jsou zařízeny k účelům zemědělským. Tomu nepřekáží, že odhadní hodnota jejich i se stavební parcelou a zahradou činí 71340 Kč, kdežto pozemky jsou odhadnuty jen na 14262 Kč, an v prvé řadě rozhoduje účel budov a jich zařízení. Ani okolnost, že pozemky jsou propachtovány a že povinný Václav S. pobírá pensijní požitky, by nezměnila povahu venkovského statku, any propachtováním pozemků nenabývají budovy samostatného účelu, a jiné požitky vlastníka venkovského statku nerozhodují o povaze venkovského statku, poněvadž jsou to subjektivní okolnosti sběhnuvší se v osobě vlastníkově a nemají o sobě vliv na věcnou povahu statku.

Citace:

č. 12976. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 442-442.