Čís. 12871.

O tom, zda byly splněny podmínky složení k sondu, nepřísluší rozhodovati nespornému soudci, nýbrž jest ponecháno účastníkům, zda se má otázka ta řešiti pořadem práva.
(Rozh. ze dne 5. října 1933, R I 730/33.)
Soud prvé stolice přijal k soudu složených 1468 Kč. Rekursní soud změnil napadené usnesení k ten rozum, že se složené peníze k soudu nepřijímají.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Dovolací rekurentka odůvodňuje svůj návrh na složení jistoty k soudu tím, že dlužník Sch. uznává její vlastnické právo k autu a s jeho vydáním souhlasí, že K. vykonává zadržovací právo a odpírá auto vydati, a, poněvadž podle § 471 obč. zák. může býti výkon zadržovacího práva odvrácen poskytnutím jistoty, skládá tuto jistotu podle § 1425 obč. zák. k soudu. Dovolací rekurentka dovolává se k odůvodnění svého návrhu uvedených zákonných ustanovení, rozhodnutí však o tom, zda právem či neprávem, nepřísluší nespornému soudci, nýbrž jest na vůli účastníků, má-li otázka ta býti vyřešena sporem. Rekursní soud proto vybočil z mezí své působnosti, pustiv se do řešení otázky, jejíž řešení mu nepřísluší.

Citace:

Čís. 12871. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 275-275.