Čís. 12922.
Nejde o slib darovací, nýbrž o slib tvořící součást námezdní smlouvy, slíbila-li zaměstnavatelka zaměstnankyni, zůstane-li ve službě, při provdání krávu, zařízení s peřinami a, že ji vystrojí svatbu.
Nemá-li zaměstnankyně, provdavši se již, zájmu na tom, by ji bylo plněno in natura, jest oprávněno její žádání peněžitého plnění místo vystrojení svatební hostiny a slibu zařízení s peřinami.
(Rozh. ze dne 19. října 1933, Rv II 46/32.)
Žalobkyně byla po léta zaměstnána u žalované jako služka s měsíčním platem 180 Kč. Služební poměr byl rok od roku prodlužován, při čemž žalovaná slibovala žalobkyni, že, zůstane-li u ní ve službě, jí dá zařízení s peřinami, krávu a že jí vystrojí svatbu. Žalovaná vyplatila žalobkyni při jejím sňatku hotově 1250 Kč a dala jí 2 q žita v ceně 200 Kč. Žalobou, o niž tu jde, domáhala se žalobkyně na žalované zaplacení dalších 3000 Kč vzhledem k onomu slibu žalované. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, maje za to, že šlo o slib darovací, jenž pro nedostatek formy notářského spisu byl neplatný. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Nelze sice sdíleti názor prvého soudu, že šlo o ryzí darovací slib, jejž by bylo posuzovati podle § 943 obč. zák. Vzhledem k přednesu žalobkyně, že jí žalovaná, počínajíc rokem 1925 vždy při obnovení služební smlouvy i při jiných příležitostech slibovala, by ji přiměla k setrvání ve službě, že jí, až se bude vdávati, dá, zůstane-li, zařízení s peřinami a krávu a že jí vystrojí svatební hostinu, — jest míti spíše za to, že tuto přípověď a úmluvu nelze posuzovati podle předpisů o smlouvě darovací, nýbrž podle předpisů o smlouvě služební. Přes to bylo žalobu zamítnouti, ježto žalobní žádost o zaplacení peněžité částky není právně odůvodněna skutkovým přednesem žalobním. Mělo býti především žalováno o dodání krávy a o zařízení s peřinami, a k žádosti o zaplacení peněžité hodnoty přislíbených předmětů měl býti vzat zřetel jen jako k žádosti eventuální.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc soudu prvé stolice, by o ní dále jednal a znovu rozhodl. Důvody:
Odvolací soud správně seznal, že slib žalované, ač-li se stal, že dá žalobkyni, zůstane-li u žalované ve službě, při provdání krávu, zařízení s peřinami a že jí vystrojí svatební hostinu, není slibem darovacím, nýbrž slibem tvořícím součást námezdní smlouvy, a správně uznal, že nedostatek formy notářského spisu není, jak za to měl soud první stolice, uplatňování onoho slibu na závadu. Nelze však souhlasiti s odvolacím soudem, když, potvrdiv rozsudek prvního soudu, zamítl žalobu z důvodu, že je žádáno peněžité plnění, kdežto oprávněno by bylo jen žádání o plnění in natura. Co se toho týče, poukázati jest k tomu, že na slíbené plnění již částečně v penězích bylo plněno a že žádán je jen doplatek, který in natura dobře není myslitelný. Mimo to žalobkyně, provdavši se, zajisté nemá již zájmu na tom, aby jí vystrojena byla ještě nyní svatební hostina, a, protože si nepochybně zařízení nutné pro domácnost již opatřila, nemá také zájmu, aby jí slíbené zařízení a peřiny byly in natura plněny (§ 919 obč. zák.). Žádání peněžitého plnění je, pokud jde o vystrojení svatební hostiny a o slib zařízení s peřinami, oprávněno. Zbývá toliko kráva, ale tu stanovisko odvolacího soudu o plnění in natura naráží na to, že jde o zbytek již částečně v penězích splněného závazku. Nad to nebyly v první, ani v druhé stolici vzneseny námitky proti způsobu plnění, který je žalobkyni požadován, a, hledíc k ustanovení § 462 c. ř. s., nebylo na odvolacím soudu, by se oprávněností požadovaného způsobu plnění zabýval. Z uvedeného vyplývá, že důvod, pro který odvolací soud žalobní žádání zamítl, neobstojí. Leč rozhodnouti ve věci nelze. Již odvolací soud v napadeném rozsudku uvedl, že řízení není úplné, protože pro zjištění, zdali slib žalobkyni tvrzený — a to zejména v tom rozsahu, jak žalobkyně uvádí — se stal, potřebné důkazy, najmě důkaz výslechem stran nebyly provedeny. Pro případ, že by bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni to, co tato tvrdí, nebo něco z toho slíbila, bylo by jednati i o tom (§§ 182, 432 c. ř. s.), jaké zařízení, s jakými peřinami a jaká svatební hostina byla slíbena, po případě se rozuměla, aby tak byl zjednán podklad pro ocenění hodnoty slíbeného plnění a pro případný posudek znalce o tom. Z uvedených důvodů bylo se po rozumu § 510 c. ř. s. usnésti, jak se stalo.