Čís. 13035.
Za kupce ve smyslu čl. 4 obch. zák. jest považovali jen toho, kdo provozuje po živnostensku obchody vyjmenované v čl. 271 a 272 obch. zák. Kadeřník neprovozuje žádný z obchodů uvedených v čl. 271 a 272 obch. zák., zejména nikoliv obchod podle čl. 271 čís. 1 obch. zák.
(Rozh. ze dne 18. listopadu 1933, Rv I 2092/33.)
Žalobce, kadeřník v Sobotce, koupil u žalovaného na splátky ondulovací přístroj. Na základě rozsudku okresního soudu civilního pro Prahu-Jih, jímž byl žalobce a jeho manželka uznáni povinnými zaplatiti žalovanému kupní cenu, vedl žalovaný proti žalobcům exekuci. Žalobou, o niž tu jde, uplatňovali žalobci proti žalovanému nepřípustnost exekuce, ježto rozsudek i celé další řízení jest nezhojitelně zmatečné, ano šlo o obchod splátkový ve smyslu zákona o splátkových obchodech, takže jest vyloučena příslušnost jiného soudu, než soudu řádného bydliště žalobců. Žalovaný namítl, že šlo o obchod na straně žalující strany, ježto byl prodán ondulovací přístroj, s nimiž žalovaná strana obchoduje a jehož strana žalující potřebuje při svém živnostenském podnikání. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Důvody: Jádrem sporu jest otázka, zda je koupě ondulovacího přístroje kadeřníkem pro jeho živnost obchodem ve smyslu obch. zákoníka (čl. 271 až 273). Soud má za to, že nikoli. Řečená činnost není ani základním obchodem, ježto ji nelze podřaditi pod žádný z případů čl. 271 a 272 obch. zák., nemá však ani všechny podstatné znaky obchodu pomocného ve smyslu čl. 273 obch. zák., pod jehož případy pod čís. 2 příkladmo uvedené by se jinak hodila, ježto chybí hlavní předpoklad tohoto zákonného ustanovení, že totiž jde o právní jednání obchodníka ve smyslu obchodního zákona. Za něho totiž kadeřníka nelze pokládali, ježto neuzavírá opětovně žádný ze základních obchodů (čl. 4 obch. zák.). Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Žalovaný uplatňuje jen dovolací důvod právní mylnosti (§ 503 čís. 4 c. ř. s.), maje za to, že v souzeném případě jest vyloučili předpisy zákona o splátkových obchodech ze dne 27. dubna 1896, čís. 70. ř. zák., vzhledem k předpisu § 10 tohoto zákona, ježto koupě ondulovacího přístroje, o niž tu jde, jest obchodem na straně kupujícího kadeřníka. Oudulovací přístroj jest zajisté »nářadím« kadeřníka ve smyslu druhého odstavce čl. 273 obch. zák. a jest proto uvažovali o tom, zda koupě ondulovacího přístroje kadeřníkem jest pomocným obchodem ve smyslu tohoto předpisu. O pomocném obchodu podle čl. 273 obch. zák. lze však mluvili jen tehdy, jde-li o právní jednání kupce ve smyslu čl. 4 obch. zák. Za kupce ve smyslu čl. 4 obch. zák. jest považovali jen toho, kdo provozuje po živnostensku obchody a to obchody vyjmenované v čl. 271 a 272 obch. zák. Kadeřník však není kupcem v tomto smyslu, ježto neprovozuje žádný z obchodů uvedených v čl. 271 a 272 obch. zák., zejména nikoliv obchod podle čl. 271 čís. 1 obch. zák., neboť, prováděje živnost kadeřnickou, jež záleží v holení, stříhání a v úpravě vousů a vlasů, nezcizuje dále koupené nebo jinak sjednané movitosti, a to ani v původním stavu ani po úpravě nebo zpracování. Případy uváděné dovolatelem čís. sb. 2889 (zahradník), čís. sb. 7626 (hostinský a kavárník), 9815 (hostinský, restauratér), 10803 (trafikant), 11990 (stavitel), 12343 (pekař), k nimž jest dodati i případ uveřejněný pod čís. sb. 12520 (zubní technik), týkají se vesměs živnostníků, kteří provozují obchody podle čl. 271 čís. 1 obch. zák., čemuž, jak dolíčeno, v souzeném případě tak není.
Citace:
Čís. 13035. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 528-530.