Čís. 12940.
Nárok na bolestné přechází na dědice a jest postupitelný, byl-li ještě za živa poškozeného uznán škůdcem ve smíru neb soudně uplatněn. K tomu stačí i připojení se poškozeného k trestnímu řízení jako soukromý účastník s číselně vyznačený nárokem, při čemž jest lhostejno, zda mu byl v trestním řízení nárok ten přisouzen, či zda byl s nárokem poukázán na pořad civilního práva.
(Rozh. ze dne 21. října 1933, Rv I 1647/33.)
Manžel žalobkyně byl poraněn koněm žalovaného. K trestnímu řízení proti žalovanému připojil se manžel žalobkyně jako soukromý účastník, byl však se svým nárokem poukázán na pořad práva. Manžel žalobkyně napotom zemřel. Žalobou, o niž tu jde, domáhala se žalobkyně na žalovaném náhrady škody jako postupnice svého manžela. Procesní soud prvé stolice uznal žalobní nárok dvěma třetinami důvodem po právu. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Nárok na bolestné přechází na dědice a jest postupitelný, byl-li ještě za živa poškozeného uznán škůdcem ve smíru neb uplatněn soudně. K tomu však stačí i připojení se poškozeného k trestnímu řízení jako soukromý účastník s číselně vyznačeným nárokem, při čemž jest lhostejno, zda mu byl v trestním řízení nárok ten přisouzen, či zda byl poukázán na pořad práva civilního. Poněvadž se manžel žalobkyně připojil jako soukromý účastník k trestnímu řízení proti žalovanému, určiv též jednotlivě výši svých soukromoprávních nároků, s nimiž byl odkázán v osvobozujícím trestním rozsudku na pořad práva civilního, může jeho manželka (žalobkyně), které tyto nároky postoupil, uplatňovati je v řízení civilním, činí-li to ve stejné výši.