Z judikatury nejv. správního soudu.Pensijní pojištění.Sděluje min. r. dr. Bronislav Wellek.Nález Nejvyššího správního soudu ze dne 27. prosince 1924, č. 23015/24 týkající se pensijního pojištění pensisty.Zákon o pensijním pojištění podrobuje veřejné zaměstnance ve výslužbě pojistné povinnosti pensijní, vstoupí-li do služebního poměru podle § 1 pens, zák. (vládního nařízení ze dne 19. ledna 1923, č. 16 Sb. z. a n.). Ustanovení toto nečiní rozdílu mezi zaměstnáním trvalým a dočasným (z něhož zaměstnanec může kdykoli vystoupiti). Ve smyslu § 2, odst. 1. č. 3 p. z. jsou z pojistné povinnosti vyňati jen aktivní zaměstnanci státu atd., podle § 2, odst. 1. č. 7 jen osoby, požívající invalidního důchodu podle zákona o pens, pojištění; ustanovení § 2, odst. 1. bodu 2 má jen na mysli hlavní a vedlejší výdělečnou činnost, kdežto činnost stěžovatele, bývalého městského úředníka, v advokátní kanceláři jest jeho jedinou výdělečnou činností, neboť pobírání pense z dřívějšího, pensionováním zaniklého povolání není příjmem z výdělečné činnosti.135