Čís. 2333.

Doklady o nárocích, přihlášených к rozvrhu nejvyššího podání (§ 210 ex. ř.), jest předložiti nejen osobám soukromým, nýbrž i veřejným orgánům. Exekuční soudce není povinen, by konal sám od sebe šetření o přihlášených nárocích veřejných orgánů.
(Rozh. ze dne 28. února 1923, R I 174/23.)
К rozvrhu nejvyššího podání za exekučně prodané pozemky přihlásil berní úřad nedoplatek daně pozemkové 245 Kč 20 h, poplatek převodní 1638 Kč a vkladné 200 Kč, a žádal hotové zaplacení. Při rozvrhovém roku vznesli věřitelé proti přikázání oněch pohledávek odpor, ježto nejsou vyúčtovány a není udána ani doba ani předmět, na který se vztahují a nejsou osvědčeny, a odporovali jmenovitě proti tomu, by přikázány byly ve výsadním pořadí. Exekuční soudce odporu vyhověl, ježto nebyly předloženy doklady dle §u 210 ex. ř.o existenci pohledávek a mimo to při účtování daně pozemkové nebyla udána doba, za kterou se daň požaduje. Rekursní soud usnesení potvrdil. Důvody: První soudce vyhověl právem odporu. Zákon v §u 210 ex. ř. nerozeznává, zda jde o přihlášku veřejných orgánů či jiných osob, a žádá výslovně předloženi dokladů o nárocích, nejsou-li už u soudu, a to v prvopisu neb ověřeném opisu a výslovně uvádí, »jinak že by k nárokům při rozvrhu toliko potud bylo hleděno, pokud by z veřejné knihy, ze zájemných a jinakých spisů exekučních bylo zjevno, že jsou podle práva platné а к uspokojení způsobilé«. Ježto není v přihláškách berního úřadu uvedeno, za jakou dobu se daň pozemková požaduje, aniž byl předložen při rozvrhovém roku platební příkaz ohledně převodních poplatků a vkladného, kteréžto poplatky nejsou knihovně zajištěny, postupoval první soudce zcela správně, když jich vůbec nepřikázal, poněvadž nebyl při odporu věřitelů povinen zkoumati nedostatečně udaný stav přihlášek veřejných orgánů ani konati šetření o stavu a rozsahu přihlášených nároků. Nelze ani vzhledem k ustanovení §u 55 čís. 3 ex. ř. za to míti, že exekuční komisař je povinen, takové šetření konati. Tomu brání ustanovení §u 213 ex. ř., které nařizuje, že okolnosti, pro rozhodnutí soudu rozhodné, při rozvrhovém roku slyšením přítomných osob, které tímto odporem jsou dotčeny, mají býti objasněny, tudíž úřední vyšetření jest nepřípustné. Nejsou tedy správné vývody stížnosti, že se předpis §u 210 ex. ř. o nutnosti, předložiti doklady o přihlášených pohledávkách, na veřejné orgány nevztahuje a že platí jen o osobách soukromých (viz Neumanův komentář II. vydání str. 597).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Usnesení rekursního soudu hoví plně zákonu, a vývody dovolacího rekursu nejsou s to, by vyvrátily správné jeho důvody. Mylným jest názor, že přihlášky berního úřadu nepotřebovaly dalšího dokladu, poněvadž byly vyhotoveny dle předpisů, platných pro berní úřady, a opatřeny podpisy úředníku k tomu určených а k podpisu oprávněných, jakož i úřední pečetí. Tím bylo učiněno zadost pouze předpisům formálním. Z přihlášek pak jest patrno jen tolik, že nejsou zapravený pozemková daň 245 Kč 20 h, poplatek převodní 1648 Kč a vkladné 200 Kč; ale nevychází z nich na jevo, za kterou dobu daň jest nezapravena, z které nemovitosti převodní poplatek byl předepsán, a které pohledávky se týká vkladné, ač veškeré tyto okolnosti jsou důležité. Neboť pozemková daň požívá přednostního práva jen tehdy, není-li déle tří let zadrželá, a totéž platí o převodním poplatku, předpokládajíc, že byl vyměřen právě z převodu prodané nemovitosti (§ 216 čís. 2 ex. ř.). Vkladné vůbec nepožívá zákonného přednostního práva na nemovitosti, nýbrž jen na věcném právu, jehož bylo vkladem nabyto (§ 72 popl. zák.); přihlášené vkladné mohlo tudíž býti přikázáno jen v pořadí příslušné knihovní pohledávky; ani v dovolacím rekursu však se netvrdí, že se týká pohledávky, na niž došlo při rozvrhu nejvyššího podání. Bylo proto věcí berního úřadu, by k rozvrhovému roku předložil doklady o požadovaných poplatcích a dani, zvláště když ani z veřejné knihy, ani ze zájemných nebo jinakých spisů exekučních na jevo nejde, že přihlášené nároky po právu trvají а к uspokojení jsou způsobilé (§ 210 ex. ř.). Že ustanovení §u 210 ex. ř. platí nejen pro soukromé osoby, nýbrž i pro veřejné orgány, správně a ve shodě s naukou a judikaturou vyložil soud rekursní, a stejně bezvadným jest také jeho další výrok, že soud nebyl povinen, konati šetření o tom, zda vůbec a v jakém rozsahu jsou přihlášené nároky po právu. Poněvadž dle toho, co uvedeno, к přihlášeným nárokům pro odpor věřitelů, dle §u 213 ex. ř. k odporu oprávněných, nemohlo býti hleděno, jest dovolací rekurs bez- důvodný a nebylo mu vyhověno.

Citace:

Č. 2333. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 363-364.