Čís. 2718.

V řízení o žalobě, usilující o soudní výrok, že exekučně vymáhaný nárok zanikl skutečnostmi, nastavšími po vzniku exekučního titulu, dlužno pokračovati, třebaže mezi tím k rekursu proti povolení exekuce byl exekuční návrh z formálních důvodů zamítnut.
(Rozh. ze dne 13. června 1923, Rv I 1557/22.)
Usnesením ze dne 13. dubna 1921 byla žalovanému povolena proti žalobci exekuce dle §u 353 ex. ř. zmocněním vymáhajícího věřitele ku zakoupení dvou dvojvagonů stavebního dříví na účet dlužníka. Proti povolení exekuce vznesl žalobce rekurs a zároveň žalobu, by uznáno bylo právem, že nárok vymáhajícího veřitele (žalovaného) na dodání dvou dvojvagonů stavebního dříví dle §u 35 ex. ř. pominul skutečnostmi nastalými po vzniku exekučního titulu a by proto byla exekuce zrušena. Rekursní soud rekursu z důvodů formálních vyhověl a exekuční návrh zamítl. Procesní soud prvé stolice žalobu, jež za řízení byla změněna v ten rozum, by uznáno bylo právem, že nárok vymáhajícího věřitele (žalovaného) na dodání dvou dvojvagonů stavebního dříví dle §u 35 ex. ř. pominul skutečnostmi nastalými po vzniku exekučního titulu, a že exekuce z tohoto titulu jest nepřípustnou — zamítl, maje za to, že vzhledem k usnesení rekursního soudu stala se žaloba bezpředmětnou. Odvolací soud rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud uznal dle žaloby a uvedl v otázce, o niž tu jde v důvodech:
Sluší přisvědčiti dovolání žalobcovu v tom, že věc nebyla nižšími stolicemi po právní stránce správně posouzena, když byla žaloba i s celou změněnou žalobní žádostí zamítnuta jako bezpředmětná z důvodu, že byl exekuční návrh žalovaného na základě rekursu žalobcova právoplatně zamítnut. § 35 ex. ř. mluví v odstavci prvém o námitkách proti nároku, zakládajících na skutečnostech, které nastaly po vzniku exekučního titulu a které nárok ruší. Tyto námitky nutno vznésti žalobou za řízení exekučního, t. j. po povolení exekuce. Vedle této žaloby připouští týž § v druhém odstavci rekurs proti povolení exekuce, který se však může opírati jen o okolnosti ze spisů patrné, nikoliv o okolnosti nové. Z toho je zřejmo, že oba tyto právní prostředky jsou na sobě nezávislé, neboť rekurs směřuje jen k odstranění povolené exekuce, žaloba naproti tomu k odstranění rozhodnutí o nároku samém. V tomto případě byl návrh žalovaného na povolení exekuce zamítnut z důvodu, že neodpovídal předpisům exekučního řádu o způsobu vedení exekuce na vydání věcí movitých. Toto rozhodnutí netýkalo se nijak základu exekuce, t. j. nároku a exekučního titulu; žaloba, která podle svého obsahu směřovala na uznání zániku exekučního titulu, nebyla jím vyřízena a nestala se bezpředmětnou. Bezpředmětným se stala jen původní žalobní žádost, znějící jen na zrušení exekuce, která byla však za souhlasu žalovaného v podstatě změněna ve smyslu, odpovídajícím změněné situaci a bylo proto o ní rozhodnouti. § 35 ex. ř. žádá, by byly námitky proti exekučnímu titulu vzneseny za řízení exekučního. Tomuto požadavku bylo vyhověno tím, že byla žaloba podána po povolení exekuce. Na dalším vývoji exekučního řízení nezáleží, když nevedlo ke konci, jehož se žalobce svou žalobou domáhá, a když bylo zrušeno jen z důvodů formálních, které podání nové exekuční žádosti nepřekážejí. Dovolací soud má tudíž za to, že se změněná a doplněná žaloba nestala bezpředmětnou a že sluší o ní rozhodnouti.

Citace:

Rozhodnutí č. 2718. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 1046-1047.