Čís. 2379.

Manželka (obchodnice) neručí z obchodů, nesouvisejících s jejím
obchodem, jež provozoval její manžel na svou pěst.
(Rozh. ze dne 13. března 1923, Rv I 1142/22.)
Žalovaná ohlásila roku 1914 povoznickou živnost a převzala zasilatelský závod, jejž před tím provozoval její manžel Gustav Sch. Žalobkyně obchodovala kompensačním uhlím a kupovala je od Gustava Sch-a, jenž jím obchodoval na vlastní pěst. Zaplacení pohledávek z tohoto
obchodního spojení domáhala se žalobkyně na žalované. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud jí vyhověl.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Odvolací soud posoudil věc nesprávně po stránce právní, maje za to, že žalovaná ručí žalující straně za obchody s uhlím, jež její manžel v jejím obchodu ujednal a jichž se sama účastnila na venek prokázaným způsobem. Názor tento byl by správným, kdyby skutečně šlo o obchody, náležející k provozu obchodní živnosti žalované strany. Toho však nebylo. Podle zjištění, převzatých odvolacím soudem, ohlásila žalovaná roku 1914 povoznickou živnost a převzala zasílatelský závod, provozovaný před tím jejím manželem Gustavem Sch-em. Žalující strana zavedla si obchod s kompensačním uhlím, by mohla uspokojiti své odběratele, a kupovala je od Gustava Sch-a, jenž obchodoval s tímto uhlím na vlastní pěst. Za tím účelem poskytovala Gustavu Sch-ovi zálohy na kupní cenu za toto uhlí, považujíc ho mylně za majetníka povoznického a zasilatelského závodu, náležejícího ve skutečnosti žalované straně. K provozu tohoto závodu nenáležel obchod s kompensačním uhlím. Žalující strana neměla příčiny, považovatí Gustava Sch-a za výrobce, t. j. vlastníka dolů nebo za obchodníka s uhlím. Poskytujíc mu zálohy na uhlí věděla dobře, že Sch. musí nakoupiti předměty potřeby a vyměniti je za uhlí, a že ani tato činnost nenáleží k provozu povoznické živnosti nebo zasílatelského závodu. V každém případě bylo žalující straně, jež s Sch-em podle skutkových zjištění jednala osobně v jeho bydlišti, známo, že tato činnost Gustava Sch-a nemá nic společného s provozem povoznického a zasílatelského závodu, a že jedná s ním ne jako s majitelem tohoto závodu, nýbrž jako s obchodníkem s kompensačním uhlím. V tomto směru uplatňuje žalující strana
vůči žalované nárok, příslušející jí z důvodu §§ 879 a 1435 obč. zák. proti Gustavu Sch-ovi, a sice jedině z důvodu §u 1017 obč. zák., poukazujíc na zjištěnou spolučinnost žalované. Uvedeného předpisu nelze však proti žalované použiti, ježto tato, pokud šlo o obchod s kompensačním uhlím, provozovaný pouze Gustavem Sch-em na vlastní pěst, a proti její vůli, mohla jednati pouze jako jeho zmocněnec. Nezáleží na tom, že Sch. byl činným i v jejím závodě a že tento závod byl veden pod jeho jménem, neboť nešlo o obchod, náležející k provozu uvedeného závodu, nýbrž o obchod provozovaný jmenovaným mimo závod manželčin na vlastní účet. Nemohly proto z obchodu toho vzejiti závazky pro žalovanou. Že by byl závazek Gustava Sch-a přešel na žalovanou z jiného důvodu právního, nebylo tvrzeno.

Citace:

Rozhodnutí č. 2379. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 442-443.