Čís. 2281.
Dohodou, že »učiněnou disposicí jest pokládati koupené zboží za převzaté«, nepozbývá kupitel práva k výtce, že bylo plněno něco jiného než objednáno. O dodávku »jiného« zboží jde pouze tehdy, je-li různost objednaného a dodaného zboží tak podstatnou, že by obchodník, rozumně posuzuje věc, neučinil pokus, splniti smlouvu dodáním tohoto zboží, a že od kupitele nelze naprosto očekávati, že by toto zboží přijal za splnění smlouvy.
(Rozh. ze dne 13. února 1923, Rv II 392/22.)
Žalující firma koupila od žalované společnosti železniční pražce přesně stanovených rozměrů a zaplatila kupní cenu předem. Dle úmluvy ze dne 19. května 19110 měly býti pražce pokládány za převzaté tím, že žalovaná je zaslala na adresy žalobcem udané. Žalobce tvrdě, že rozměry dodaných pražců neodpovídaly smluveným rozměrům, domáhal se vrácení kupní ceny. Oba nižší soudy žalobu zamítly, odvolací soud mimo jiné z těchto důvodů: Jest-li podle dohody stran ze dne 19. května 1920 pokládati pražce za převzaté disposicí žalující strany, je vyloučeno, aby tato, převzavši takto dodané zboží, proti němu vznášela dodatečně výtky. Převzetím zboží, ať už se stalo po předchozí prohlídce neb bez ní, pozbývá odběratel práva k jakýmkoliv výtkám. Zboží se považuje za schválené, aniž by na tom záleželo, zda odpovídá objednávce, či se od ní odchyluje, dokonce tak podstatně, že by představovalo něco jiného, než bylo ujednáno. To má za následek, že kupitel je povinen kupní cenu za zboží zaplatiti, pokud se týče nemůže žádati, by mu již zaplacená kupní cena byla vrácena. Než i kdyby žalobce byl býval ještě oprávněn vady vytýkati a zboží dáti k disposici, nebyla by žaloba odůvodněna. Soud prvé stolice pokládá totiž právem za prokázáno, že všechny pražce byly skutečně těch rozměrů, v jakých byly od žalované strany žalobcem zakoupeny.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
S míněním odvolacího soudu, že žalobkyně, dohodnuvši se se žalovanou, že učiněnou disposicí jest pražce pokládati za převzaté, pozbyla práva k jakýmkoliv výtkám, třebaže se zboží odchylovalo od objednávky tak podstatně, že bylo něčím jiným, než co bylo objednáno, nelze souhlasiti. Takový výklad úmluvy příčí se zřejmě předpisům §u 914 obč. zák. a čl. 278 obch. zák. Dle povahy obchodu nemůže býti pochybnosti o tom, že žalobkyně, svolivši k tomu, by pražce odesláním byly pokládány za převzaté, učinila tak za předpokladu, že jí bude dodáno, co objednala, že nechtěla se vydati zcela libovůli žalované a spokojiti se se vším, co by žalovaná uznala za dobré jí zaslati. Úmluvou stran není tedy vyloučeno, by žalobkyně neuplatňovala, že jí bylo dodáno zboží jiného druhu. To však předpokládá, že různost objednaného zboží a zboží dodaného jest tak podstatnou, že by obchodník při rozumném posuzováni věci neučinil pokusu, splniti smlouvu dodáním tohoto zboží, a že od kupitele nelze naprosto očekávati, že by toto zboží přijal za splnění smlouvy. Žalobkyně tvrdila v žalobě, že pozastavené pražce jsou mnohem slabší, než jak v uzávěrce bylo udáno a že se proto k účelům dráhy absolutně nedají upotřebiti, při přelíčení pak, že rozměry pozastavených pražců nesouhlasí s rozměry, jež byly mezi stranami ujednány, a jež souhlasí s rozměry pražců, předepsanými pro státní dráhy, a dovozuje z toho, že žalovaná dodavši pražce rozměrů jiných, slabších, dodala vlastně něco jiného, než co bylo mezi stranami ujednáno. Tento závěr není však správným. Neboť žalobkyně ani výslovně netvrdí, ani z vývodu jejích nevyplývá, že to, co jí bylo dodáno, nejsou pražce, že rozdíly rozměru jsou tak značné, že dodané jí zboží nelze považovati za pražce, nýbrž za zboží jiného druhu, nebo že pražce jsou tak vadné, že nejsou vůbec obchodním zbožím. Nemají-li pražce přesných rozměrů smluvených, nevyhovují ovšem smlouvě, ale to jest vada, již lze žalobou uplatňovati jen ve lhůtě čl. 349 obch. zák., odstavec druhý. Z toho plyne, že není třeba důkazů o vadách pražců, ani když se nepřihlíží k zjištěni nižších soudů, že pražce, jež byly odeslány, měly ujednané rozměry, a když i by bylo lze totožnost pražců zjistiti.