Čís. 2551.

Žádal-li vymáhající věřitel za exekuci vyklizením »na ohlášení«,
musí se přihlásiti ve lhůtě §u 575, odstavec třetí, c. ř. s. Ustanovení
tohoto předpisu platí i pro smír o vyklizení najatého předmětu.

(Rozh. ze dne 24. dubna 1923, R II 77/23.)
Vymáhající věřitel zažádal ve lhůtě §u 575, odstavec třetí c. ř. s.
o povolení exekuce vyklizením na přihlášení, čemuž bylo soudem vyhověno, přihlásil se však k výkonu teprve po lhůtě §u 575, odstavec
třetí c. ř. s. Soud prvé stolice přihlášku zamítl pro opožděnost,
rekursní soud výkon povolil. Důvody: § 575 odstavec třetí
c. ř. s. stanoví, že pozbude soudní nebo mimosoudní výpověď, rozkaz
k předání nebo převzetí nájemního předmětu, nebyly-li podány proti
němu námitky, pak k takovým námitkám vydané právoplatné rozsudky
platnosti, nebyla-li do 14 dnů po uplynutí lhůty, stanovené v těchto
rozkazech nebo rozsudcích k vyklizení nebo převzetí najatého předmětu,
navržena exekuce na vyklízení nebo převzetí. Tohoto výjimečného ustanovení zákona nelze rozšiřujícím způsobem použíti, jde-li o exekuci
na základě jiných exekučních titulů, než jsou uvedeny v třetím odstavci
§u 575 c. ř. s.; tedy zejména ne na základě smíru v nesporném řízení.
Nehledíc k tomu, i kdyby byl správným názor prvého soudce, že shora
citované ustanovení platí i pro smíry, vymáhající strana 14denní lhůtu
zachovala, podavši 4. den po uplynutí lhůty k vyklizení nájemního
předmětu návrh na vyklizení. Zákon vyžaduje výslovně, že musí býti
do 14 dnů vymáhajícím věřitelem exekuce navržena, což se v tomto
případě stalo. Kdyby byl zákon vyžadoval i výkonu exekuce, bylo by
to bývalo do zákona pojato. Obdobným případem, z něhož vidna správnost tohoto názoru, jest § 16 zákona ze dne 27. dubna 1873, čís. 67
ř. zák., nyní již zrušený, kde platební rozkaz nepozbyl po půl roce platnosti, i když nebyla exekuce vykonána, jen když byla do půl roku povolena.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Podle §u 575 odstavec třetí c. ř. s. pozbývá exekuční titul platnosti,
není-li do 14 dnů ode dne, určeného k vyklizení předmětu nájemného,
navržena exekuce vyklizením. Tímto návrhem rozuměti sluší nejen návrh na povolení exekuce, nýbrž, jde-li o exekuci na přihlášku, též
návrh na její výkon, neboť § 575 odstavec třetí c. ř. s. jest doplňkem
§u 569 c. ř. s. a účelem těchto ustanovení jest, zjednati mezi stranami
jasno o tom, zda má býti nájemní smlouva podle §u 1114 obč. zák. pokládána mlčky za obnovenou čili nic. Tím, že vymáhající strana navrhla, by exekuce byla vykonána teprve na její přihlášku, odložila zároveň své rozhodnutí o tom, zda chce dáti exekuci provésti či byt povinné straně nadále ponechati. Tímto odkladem by však vznikla mezi
stranami právní nejistota, zvláště když se povinná strana ani o tom
nedoví, že návrh na povolení exekuce byl podán. Je tedy třeba, aby při
exekuci vyklizením na přihlášku vymáhající strana nejen povolení exekuce si vymohla, nýbrž aby se též k výkonu ve lhůtě §u 575 c. ř. s.
přihlásila. Poněvadž tak vymáhající strana učinila teprve po uplynutí
této lhůty, byl prvým soudem návrh na výkon exekuce vyklizením právem zamítnut. Při tom se podotýká, že exekučním titulům, v §u 575
odstavec třetí c. ř. s. uvedeným, sluší na roveň klásti i smír o vyklizení
nájemného předmětu, neboť účel ustanovení §u 575 odstavec třetí
c. ř. s. je týž, ať již jde o výpověď, příkaz k vyklizení, rozsudek nebo
smír.

Citace:

Rozhodnutí č. 2551. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 724-725.