Čís. 2508.
Uschovatel má nárok na náhradu pojistného, pojistil-li uschovanou věc, vydanou nebezpečí, že vznítí se samožárem.
(Rozh. ze dne 17. dubna 1923, Rv I 1211/22.)
Žalující severočeská firma prováděla za války čistění pytlů vojenské správy. Po převratu v říjnu 1918 dal zemský hospodářský úřad pro Čechy jako orgán německo-rakouské vojenské správy žalobkyni příkaz, by pojistila pytle, jež právě u ní byly. Po obsazení severních Čech československým vojskem oznámila žalobkyně čs. nejvyššímu vojenskému velitelství, že má v uschování pytle. Československá vojenská správa skladné za pytle zaplatila a pytle si odebrala. Žalobě proti československému eráru o náhradu zaplaceného pojistného bylo vyhověno soudy všech tří stolic. Nejvyšším soudem z těchto

důvodů:


Protože nejvyšší vojenské velitelství nechalo bez námitek oznámení žalobkyně ze dne 24. prosince 1918, že z příkazu vojenské správy, utvořivší se pro zněmčenou část Čech, vzalo a má v uschování pytle, v jejich skladištích dřívější rakouskou vojenskou správou uložené, a protože československá vojenská správa skladné za pytle potom zaplatila a si žalobkyní pytle dala odevzdati, odvolací soud na základě těchto zjištěných okolností správně usoudil, že žalobkyně byla uschovatelkou pytlů i pro československý erár. Jako uschovatelka pytlů, která je povinna, uschovávanou věc před škodou chrániti (§ 958 obč. zák.) a ji pečlivě opatro- vati (§ 961 obč. zák.), ana by jinak při opomenutí této péče byla náhradou škody povinna (§ 964 obč. zák.), žalobkyně zajisté jen vhodné opatření učinila, když pytle pojistila. Za nejistých dob po převratu, při vysoké hodnotě pytlů, které měly nesporně cenu několika milionů Kč a vzhledem k nebezpečí ohně, které dle posudku znalců od samožáru pytlům hrozilo, bylo pojištění k zabezpečení pytlů (hodnoty jejich), ne-li nutným, tedy přece zcela účelným. Dle §u 967 obč. zák. náleží však uschovateli náhrada nákladů, jež k udržení а k záchraně uschovávané věci učiní. Ale i kdyby náhrada pojistného žalobkyni jako uschovatelce nepřináležela, má nárok na tuto náhradu z dalšího, nižšími stolicemi uvedeného důvodu. Bylo již řečeno, že dle posudku znalců hrozilo pytlům nebezpečí ohně od samožáru, hrozilo tudíž pytlům zničení a pojištěním bylo nebezpečí škody, která by z toho eráru vznikla, odvráceno.
Podle §u 1036 obč. zák. má i ten, kdo nevolán, aby odvrátil hrozící škodu, cizí záležitost obstará, nárok na náhradu nutného a účelného nákladu, k uvedenému cíli učiněného. Též z tohoto důvodu patří žalobkyni náhrada zaplaceného pojistného.
Citace:
Rozhodnutí č. 2508. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 652-653.