čís. 2334.Prodej, jenž nebyl proveden dle předpisů či. 343 obch. zák., nenísvépomocným prodejem ve smyslu abch. zákona, a nejde na účet lik-navého kupitele.(Rozh. ze dne 28. února 1923, Rv I 247/22.)Žalobce prodal žalovanému 100 q letních jablek po 98 Kč. Ježtožalovaný ocitl se v prodlení s převzetím, prodal žalobce jablka jinéfirmě po 70 Kč a žaloval o náhradu rozdílu v prodejních cenách. Pro-cesní soud prvé stolice žalobu zamítl, ježto při prodeji zbožínebylo postupováno dle čl. 343 obch. zák. Odvolací soud ža-lobě vyhověl. Důvody: Čl. 343 obch. zák., který v tomto případějedině přichází v úvahu, dává sice v odstavci druhém prodateli propřípad prodlení kupitele právo, by zboží veřejně prodal, anebo, má-lizboží bursovní nebo tržní cenu, obchodním dohodcem, pokud se týče,kde ho není, úředníkem ku veřejné dražbě oprávněným prodati dal.Předpis tento jest sice rázu imperativního, předpokládá však zajistémožnost takového prodeje, poněvadž nedá se mysliti, že zákonodárcechtěl zavazovati státní občany ku jednání hospodářsky absolutně ne-možnému. Ve směru tom uvedl žalobce, dovolávaje se o tom důkazusvědky a znalcem, že chtěl jablka prodati ve veřejné dražbě а к tomucíli nakupovače S-a к starostovi v D. poslal, že starosta mu vzkázal,že jest vyloučeno, jablka v tamnější krajině ve veřejné dražbě prodá-vati. poněvadž by uplynulo několik dnů, než by ku prodeji došlo, takžeby se ovoce mohlo zkaziti, a dále, že by se ve veřejné dražbě neprodalo,poněvadž tamnější kraj jest ovocnářským krajem. Soud procesní, ob-meziv se na výslech svědků, který potřebného positivního výsledku ne-přinesl a zamítnuv důkaz znalecký, porušil tím ustanovení §§ 276 a 351c. ř. s. Odvolací soud použiv práva §u 488 c. ř. s. a připustiv tento dů-kaz, bere za zjištěno, že v tomto případě jde o vagonovou zásilku let-ních jablek, která ze stanice dráhy T. odeslána býti měla, že v roku1920 zejména v oné krajině úroda jablek byla dosti značná, následkemčehož nedalo se očekávati, že by ovoce ono na místě saméni hospo-dářsky prospěšně veřejnou dražbou, nebo jinak s urychlením se prodatimohlo, že prodej zboží bylo uspíšiti, poněvadž letní jablka podléhajísnadno zkáze, že poměry obchodu ovocem (ovoce podléhá snadnozkáze) vyžadují toho, aby prodavač v případě prodlení kupitele jednalrychle, totiž zboží buď jinam zaslal aneb co nejrychleji dle možnostiprodal, a že jablka, o která ve sporu jde, prodávala se v onu dobu po70 až 80 Kč za 1 q. Z tohoto skutkového zjištění plyne, že veřejnýprodej jablek hospodářsky možným nebyl a že žalobce, zciziv jablkasoukromým prodejem, dosáhl tržní ceny a šetřil při jednání tom opa-trnosti řádného obchodníka (čl. 282 obch. zák.) a právem domáhá sena žalovaném náhrady škody v požadované výši, která mu vznikla tím,že žalovaný zboží v době smluvené neodebral a tudíž v prodlení se ocitl,a musí proto škodu prodlením tím způsobenou žalobci nahraditi (čl.346, 354 obch. zák.).N e j v y š š i s o u d obnovil rozsudek prvého soudu. Důvody:Opodstatněn jest dovolaci důvod §u 503 čís. 4 c. ř. s., neboť nelzepristoupiti к právnímu názoru odvolacího soudu, že svépomocný prodejdle čl. 343 obch. zák. lze provésti po případě také jiným způsobem,než zákonem předepsaným. Prodej, jenž nebyl proveden dle předpisůčl. 343 obch. zák., není svépomocným prodejem ve smyslu obchodníhozákoníka a kupující není povinen trpěti, by byl proti němu uplatňovánani tehdy, kdyby byl pro něho příznivějším. Právem poukazuje dovolatelк tomu, že v případě, že zboží podléhalo zkáze, nebylo toliko zapotřebípředcházející pohrůžky a dodává se к tomu, že důsledkem toho, žeprodej dle předpisů čl. 343 obch. zák. provésti by nebylo lze, by bylojedině, že prodávající by práva jemu dle čl. 343 obch. zák. propůjče-ného prostě použiti nemohl a že by mu bylo toliko zůstaveno, složitízboží na soudě (§ 1425 obč. zák.) a kdyby tak učiniti nechtěl anebo ne-mohl, zažalovati kupní cenu, jakmile stala se splatnou nebo od smlouvyodstoupiti, jako by nebyla к místu přišla (čl. 354, 356 obch. zák.). Za-chování zákonem předepsané formy svépomocného prodeje ve smyslučl. 343 odstavec druhý obch. zák. sprostiti mohl by ho jedině kupujícísám. Dle zjištění nižších soudu se žalobce při prodeji sporných jableknezachoval dle shora zmíněných předpisů; prodej těchto jablek továrněna marmeládu v H. se ztrátou 28 Kč při jednom metrickém centu, cel-kem tedy 2800 Kč, nestal se proto na účet žalovaného a nemůže žalobcena něm žádati, by mu tento rozdíl mezi dojednanou a utrženou kupnícenou nahradil. Utrpěl-li tím žalobce nějakou škodu, zavinil si ji sámsvým nezákonným postupem.Cis. 2335.V tom, že předseda sděloval přísedícím výsledky přelíčení, vedenéhočesky, jazykem německým, a že porada konala se jazykem německým,nelze ještě spatřovat» důvod zmatečnosti dle §u 477 čís. 2 c. ř. s.К pojmu zmatečnosti dle čís. 9 §u 477 c. ř. s.Zaplacení členského podílu není podmínkou nabytí členství ve spo-lečenstvu výrobním a hospodářském dle zákona ze dne 9. dubna 1873,čís. 70 ř. zák.Osoba, částečné svéprávnosti zbavená, nemůže se bez svolení pod-půrce a opatrovnického soudu státi členem zapsaného společenstvas ručením neobmezeným.Nevěděl-li smluvník, uzavíraje smlouvu, že druhý smluvník jest kusmlouvě neschopným, jest smlouva hned od původu neplatnou a ne-může dodatečným schválením dojiti platnosti.Ustanovení §u 865 obč. zák. platí i o smlouvách oboustranných.(Rozh. ze dne 28. února 1923, Rv I 1362/22.)Žalobce, částečně svéprávnosti zbavený, domáhal se určení, že jesthlenem zažalovaného družstva invalidu, zapsaného společenstva s r.neobm. Žalované družstvo namítlo mimo jiné, že žalobce podíl neupsal