Čís. 2239.Na služebnost bytu nelze povoliti exekuci.(Rozh. ze dne 6. února 1923, R I 70/23.).Soud prvé stolice povolil pro peněžitou pohledávku exekuci 1. knihovním vkladem zástavního práva na služebnost bytu váz- noucí pro povinného, 2. knihovní poznámkou vnucené správy práva bydlení jakož i 3. zákazem povinnému, by nenakládal nijak s právem bytu. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Právo bytu dle §u 521 obč. zák. jest služebností užívání. Dle §u 507 obč. zák. nelze při užívání ani právo samo ani výkon jeho jinému postoupiti. Služebnost užívání zmocňuje pouze oprávněného, by sám věci užíval, jest tedy právem čistě osobním. Jest proto exekuce na takové právo nepřípustnou.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Právní posouzení věci soudem rekursním jest správné. Služebnost bytu jest služebností užívání ve smyslu první a druhé věty §u 521 obč. zák., nikoli právem požívacím ve smyslu třetí věty téhož paragrafu. Jest to právo čistě osobní (§ 504 obč. zák.), které nemůže býti na jiného přeneseno (§ 507 obč. zák.). Následkem toho nemůže býti také zpeněženo ve prospěch vymáhané pohledávky, a to ani vnucenou správou. Okolnost, že dlužnice bytu dočasně nepoužívá, nemění ničeho na shora uvedené právní povaze služebnosti. Exekuce na tuto služebnost jest tedy nepřípustná a návrh na její povolení byl proto soudem rekursním právem zamítnut.