NPD documents search: Váž. civ., 5 (1923)

Čís. 2507.
Ustanovení čl. 349 obch. zák. platí o všech nárocích, dovozovaných z vadnosti zboží, zejména též o nároku na náhradu škody.
(Rozh. ze dne 17. dubna 1923, Rv I 1161/22.)
Žalovaný dodal dne 1. července 1920 žalobci lak a, ježto dle tvrzení žaloby byl lak špatný, domáhal se žalobce v říjnu 1921 náhrady škody. Oba nižší soudy žalobu zamítly, majíce za to, že byla podána po lhůtě čl. 349 obch. zák.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:

Stanovisko žalobcovo, že žaloba, ustrojená jako žaloba o náhradu škody, měla býti posuzována dle svého ustrojení jako žaloba o náhradu škody podle XXX. hlavy občanského zákona a že odvolací soud právně pochybil (§ 503 čís. 4 c. ř. s.), pokládav žalobu za žalobu z vad zboží a ji, protože byla podána až po uplynutí 6 měsíců od dodání zboží, jakožto promlčenou dle čl. 349 obch. zák. zamítl, není správné. Nezáleží na tom, jak žaloba byla žalobcem označena a právnicky ustrojena, nýbrž rozhodné jest, jakou se dle svého děje při správném podřadění pod zákon skutečné jeví. Dle žalobního děje byl žalobci dodán od žalovaného lak, lak byl špatný, protože po natření změnila se jeho bílá barva ve špinavočervenou, a žalobci vznikla z použití laku škoda v zažalované výši. Z tohoto žalobního děje plyne, že jde o žalobu z vadnosti zboží. Na této povaze žaloby ničeho nemění okolnost, že žaloba zní na náhradu škody. Článek 349 obch. zák., jednající o žalobách z vad zboží, nerozeznává, čeho se jest jimi domáháno, zdali zrušení smlouvy či přiměřené slevy nebo náhrady škody. I žaloba o náhradu škody z vadnosti zboží patří k žalobám dle čl. 349 obch. zák. Dle tohoto ustanovení zákona promlčuje se však všeliká žaloba z vad zboží uplynutím 6 měsíců od odevzdání zboží a, ježto žaloba v tomto případě byla podána po více než 10 měsících od dodání laku a žalovaný promlčení uplatňoval, právem byla žaloba z tohoto důvodu zamítnuta. Tvrzení žalobcovo, že dodaný lak byl něčím jiným, než co bylo objednáno, nemá ve spisech opory a dle údajů žalobcových může se jednati toliko o vady jakosti. Netřeba se tudíž zabývati tímto tvrzením žalobcovým, ani vývody jeho, na něm stavěnými, že také z tohoto důvodu může se jednati jen o žalobu z náhrady škody dle XXX. hlavy obč. zák., kteráž se promlčuje ve třech létech.

Citace:

Rozhodnutí č. 2507. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 651-652.