Authors:
= Váž. civ., 5 (1923)
PDF

Čís. 2731.


Zní-li exekuční titul na vymáhání pohledávky dle přípustnosti konkursního řádu, nemůže se vymáhající věřitel domáhati pohledávky exekucí na úpadkovou podstatu, nýbrž pouze dle zásad konkursního řádu.
(Rozh. ze dne 19. června 1923, R I 506/23.) Pravoplatným rozsudkem byla uznána úpadková podstata povinnou, uznati pohledávku vymáhajícího věřitele za likvidní a zaplatiti mu útraty rozepře dle přípustnosti konkursního řádu. Ku vydobytí útrat rozepře vedl vymáhající věřitel na úpadkovou podstatu exekuci, již soud prvé stolice povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody: Dovolacímu rekursu sluší přisvědčiti v tom, že věřitelé podstaty mají právo na uspokojení svých nároků bez ohledu na stav úpadkového řízení a že se mohou tohoto svého práva domáhati buď žádostí o odpomoc u úpadkového komisaře nebo žalobou a důsledkem toho též exekucí na jmění úpadkové podstaty. To plyne z ustanovení §u 124 konk. řádu. Ovšem je třeba, by se věřitel podstaty pro jeden nebo druhý způsob vymáhání svého nároku rozhodl. Vedení exekuce proti úpadkové podstatě za účelem zaplacení pohledávky jest zajisté výjimkou z pravidla a ze zásad úpadkového řízení, jehož účelem jest uspokojení věřitelů podle stavu úpadkového jmění a podle příslušných ustanovení konkursního řádu. Připouští-li tedy konkursní řád, aby se věřitel podstaty domáhal uspokojení svých pohledávek buď podle předpisů konkursního řádu (§ 47) anebo žalobou a exekucí, a rozhodl-li se věřitel podstaty pro okamžité vymáhání své pohledávky exekucí bez ohledu na ostatní pohledávky podstaty, musí si k tomu cíli vymoci exekuční titul, podle něhož jest podstata povinna zaplatiti vymáhanou pohledávku pod exekucí. Tento výrok exekučního titulu je nutným vzhledem k dvojímu způsobu postupu, jejž věřitel podstaty, jak shora uvedeno, při vymáhání své pohledávky voliti může. V tomto případě není, jak vymáhající věřitel v exekučním návrhu sám výslovně uvádí, rozsudkem ze dne 7. září 1922 úpadková podstata odsouzena zaplatiti vymáhané útraty pod exekucí, nýbrž podle přípustnosti konkursního řádu, t. j. podle ustanovení a zásad konkursního řádu. Tento rozsudek není proto exekučním titulem a rekurent se musí spokojiti jen s tím způsobem vymáhání své pohledávky, který mu rozsudek a ustanovení konkursního řádu jinak dovolují (§§ 84 a 124 konk. řádu). Návrh na povolení exekuce není kryt exekučním titulem (§ 7 ex. ř.), je proto bezdůvodný a byl právem zamítnut.
Citace:
Rozhodnutí č. 2731. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 1072-1073.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).