Čís. 2618.
Bylo-li ujednáno, že dohodné má býti splatno teprve při sepsání kupní smlouvy, nemá na ně sprostředkovatel nároku, dokud k sepsání smlouvy nedošlo, třebas byl kupitele přivedl a smlouva ústně byla dojednána, pak ale z jakékoli příčiny zase rozvázána.
(Rozh. ze dne 15. května 1923, Rv I 1411/22.)
Žalovaný zavázal se žalobci, sprostředkuje-li mu prodej nemovitosti, že mu vyplatí 5000 Kč při »sepsání kontraktu«. Žalobce kupitele přivedl, žalovaný se s ním o prodeji dohodl, pak ale z prodeje sešlo, takže písemná smlouva nebyla vůbec sepsána. Žalobu o zaplacení dohodného 5000 Kč oba nižší soudy zamítly, odvolací soud z těchto důvodů: Nezáleží na tom, proč k sepsání kontraktu nedošlo, zvláště když žalobce v prvé stolici nenamítal, že žalovaný propustil kupitele bez dostatečných důvodů. Právem tedy nezabýval se soud prvé stolice tím, zda žalovaný měl dostatečné důvody k tomu, by smlouvu, již ujednanou, souhlasně s kupitelem zrušil. Když dle zjištění prvého soudu bylo ujednáno, že dohodné 5000 Kč bude teprve při sepsání kontraktu zaplaceno, má to ten význam, že žalovaný chtěl míti úplnou jistotu o splnění trhové smlouvy a že jen v tomto případě bral na se závazek na 5000 Kč. Není zde ani neúplnosti ani vad řízení, vytýkaných odvoláním, neboť žalovaný mohl od smlouvy trhové ustoupiti a tím padl žalobcův nárok na dohodné vázané sepsáním kontraktu. Žalobce, dohodiv kupitele, s nímž smlouva ústně ujednána, splnil ovšem vše, co jeho sprostředkovatelská činnost vyžadovala, žalovaný mu tedy nikterak neznemožnil opatření kupitele. Z toho však neplyne povinnost žalovaného, by žalobce za tuto činnost odměnil, když vyplacení odměny bylo dle úmluvy podmíněno sepsáním trhové smlouvy.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Žalobcovo dovolání uplatňuje především dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 503 čís. 4 c. ř. s.), jež vidí dovolatel zejména v tom, že soud odvolací, tak jako prvý soud, žalobu zamítl proto, že podmínkám smlouvy mezi stranami ujednané vyhověno nebylo. Dovolací soud sdílí názor soudu odvolacího, poukazuje na důvody rozsudku odvolacího, jež v dovolání nikterak nebyly vyvráceny a podotýká k nim ještě jen toto: Směrodatná jsou zjištění nižších stolic, dle nichž odměna 5000 Kč měla býti splatnou při sepsání kontraktu. Úmysl stran, jež používaly slov »sepsáním kontraktu« byl ten, že teprve realisováním a sepsáním kupní smlouvy ve formě způsobilé ke knihovnímu vtělení uskuteční se podmínka splatnosti zažalovaného dohodného. Tato podmínka však splněna nebyla, čímž padá podklad žaloby (§§ 897 a 699 obč. zák.). Že po případě nedojde k pořízení písemné kupní smlouvy, bylo risikein žalobce, jenž jako sprostředkovatel byl podnikatelem, kterému by, jak správně uvádí prvý soudce, sepsáním kupní smlouvy byl vznikl nárok na celé dohodné, i kdyby neměl žádného namáhání a žádných výloh. O zavinění žalovaného nemůže tedy býti řeči; žalobce ani netvrdí, že žalovaný porušil nějaké smluvní povinnosti. Za tohoto stavu věci nestačila pro vznik zažalované odměny okolnost, že žalobce opatřil žalovanému kupitele a jest lhostejno, že žalobcova činnost měla pro žalovaného hospodářský význam. Rovněž není odůvodněna námitka, že žalobci přísluší nárok na zažalovanou pohledávku dle §u 1155 obč. zák., poněvadž smlouva sprostředkovací není smlouvou o dílo a nelze tudíž tohoto ustanovení zde použiti.